Možnost hluboké krize a paralýzy Parlamentu vidí přední politoložka, historička a profesorka Vladimíra Dvořáková v případě, že bude na post premiérky české vlády navržena současná předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová v situaci, kdy nebude shoda na převolení tohoto klíčového postu. Uvedla to mimo jinými komentáři v online rozhovoru se čtenáři Patria.cz.
„Ten kdo získá tento post, získá zároveň obrovský "vyděračský" potenciál, protože může mít v rukou termín voleb a podobně. Takže dohoda může být velmi obtížná,“ upozornila Dvořáková, která v tuto chvíli nevidí moc velkou šanci ani na důvěru Rusnokově vládě, ani pro uspořádání předčasných voleb, které strany bývalé vládní koalice nechtějí.
Motivy pro vyšetřování, které odstartovalo pád Nečasovy vlády, vidí Vladimíra Dvořáková jako skutečnou snahu začít vyšetřovat korupci, zneužívání pravomocí či vydírání v politickém prostředí. Jeho průběh a dosavadní úspěšnost lze podle ní zatím hodnotit jen obtížně. „Strategicky považuji za dobré, že se propojily všechny tři kauzy (zneužití kontrarozvědky, podezření z korupce u bývalých poslanců a "kmotři"), mohlo by to pomoci dostat se k fungování klientelisticko-korupčních sítí. Kritika, že doposud vyšetřovatelé neřekli, čí jsou to peníze a zlaté cihly, které našli, je velmi účelová. Opravdu nevyšetřují krádež housky v samoobsluze, není důvod, proč by měli informovat veřejnost (a především případné další podezřelé), kudy se ubírá jejich další vyšetřování. Chápu tuto kritiku ze strany advokátů podezřelých, to patří k jejich funkci, ale že takto vystupují politici a část médií je dost zvláštní,“ uvažuje Dvořáková.
Prezident země Miloš Zeman měl v nastalé vládní krizi dle mínění politoložky co nejdříve jmenovat nového premiéra či premiérku a vycházet přitom ze skutečné konzultace a diskuse parlamentních stran, nikoli komedie předstírající konzultace se stranami, když již byl rozhodnut pro jmenování Rusnoka. Dvořáková na Patrii označila dlouhodobou vládu v demisi za výrazně protidemokratický stav, ale také upozornila, že toto udělal již Václav Klaus v případě první Topolánkovy vlády. Vidí takové fungování kabinetu také jako destabilizující. Stejně hodnotí požadavek 101 poslaneckých podpisů ověřených i neověřených. „Je to protiústavní praxe, také zavedení Klausem. Podpisem může poslanec maximálně vyjádřit přání, aby byl jmenován určitý premiér, nikoli závazek, jak bude hlasovat, až se vytvoří vláda. V tuto chvíli neví, kdo ve vládě bude a jaký bude její program,“ konstatovala Dvořáková.
Sněmovna dle jejího mínění měla určitě rozhodnout o svém rozpuštění. „Byla by to jednoznačná odpověď těch, kteří obhajují parlamentní systém. Bohužel převládl sobecký přístup - výhodnost či nevýhodnost předčasných voleb,“ uvedla Vladimíra Dvořáková s tím, že by ještě byla šance, pokud by se strany dohodly na vlastní podobě "úřednické" vlády a tu začaly jednotně prosazovat. „Ale i zde je riziko, že by se celé dohadování týkalo hlavně "trafik" a prostorů pro zametání stop,“ poznamenala.
Online rozhovor se zastavil také u tématu rozšíření jaderné elektrárny Temelín. „Vedle církevních restitucí je to největší zdroj peněz pro budoucí financování politických stran a politiků. Jde také o nastavení podmínek pro účast českých firem. Z tohoto hlediska bylo jistě zajímavé i jednání pana prezidenta Zemana a pana Kuby,“ poznamenala v rozhovoru Dvořáková a v posledních politických událostech i Temelín označila za jednu z věcí, o které se může hrát. „Je zajímavé, že na některých resortech dochází k radikálním výměnám, jinde to vypadá na určité dohody a kontinuity určitých skupin bez ohledu na výměnu ministra,“ uvedla Vladimíra Dvořáková.
Kompletní online rozhovoru a odpovědi Vladimíry Dvořákové čtěte zde.