Zestátnění energetické skupiny považuje ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) za ekonomický nesmysl. Stálo by to stovky miliard korun, které by se podle něj daly využít na modernizaci energetiky, uvedl Vlček. Zestátnit by po volbách chtělo například hnutí ANO. Podle jeho předsedy Andreje Babiše by měl být návrh součástí volebního programu. Stát by měl plně kontrolovat společnost také podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka. Současná akcionářská struktura podniku podle něj komplikuje další rozvoj v energetice.
Skupina patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií, zbylou část mají soukromí akcionáři.
Podle Vlčka by problematické bylo již to, jak financovat zestátnění energetické skupiny. "Buď by to muselo být financováno ze státního rozpočtu, tedy na úkor vyššího zadlužení, nebo na úkor toho, že nebudou zdroje na něco jiného. Nebo je tu druhá varianta, to je, že by to bylo financované z dividend . má ale robustní investiční plán, který je důležitý pro českou energetiku," uvedl Vlček. Dodal, že návrh na zestátnění energetické skupiny považuje za populistický výkřik.
Plné zestátnění společnosti je podle Havlíčka nutné k větší energetické předvídatelnosti v zemi. Spojuje ji se snížením cen energií, pro kterou je podle něj nutné snížit regulovanou složku cen energií a také posílení investic. Dříve uvedl, že je plná kontrola ze strany státu klíčová kvůli investicím do jádra a plynu a současná akcionářská struktura nyní nedává potřebný komfort, jak je zajistit.
Babiš na konci minulého týdne v pořadu Partie televize Prima CNN News uvedl, že volební program ANO, který zveřejní 4. září, bude krom jiného obsahovat také zestátnění energetické skupiny. Vykoupení firmy by přišlo podle něj stálo asi 200 miliard korun.
Volby do Sněmovny se uskuteční 3. a 4. října. Z posledního každotýdenního volebního modelu agentury STEM pro televizi CNN Prima News z konce minulého týdne vyplývá, že hnutí ANO by sněmovní volby nyní vyhrálo s 31,2 procenta hlasů, naopak podpora koalice Spolu oslabila na 20,4 procenta. Preference třetí SPD stagnovaly na 13,3 procenta. Podle modelu by se do Sněmovny dostali ještě Starostové, Piráti a Stačilo!.
Valná hromada v pondělí rozhodla, že vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 47 korun za akcii. Celkově mezi akcionáře rozdělí 25,3 miliardy korun, stát jako většinový akcionář dostane přes 17,6 miliardy Kč. Dividendu začal vyplácet od roku 2000 po dokončení jaderné elektrárny Temelín, včetně letošní dividendy vyplatil na dividendách státu 349,7 miliardy korun. Zároveň od roku 2023 platí daně z neočekávaného zisku, tedy z tzv. windfall tax. Za dva roky státu na windfall tax odvedla skupina státu zhruba 60 miliard korun.
Energetická skupina v loňském roce vydělala 30,5 miliardy korun. Čistý zisk společnosti meziročně vzrostl téměř o tři procenta. Stoupl rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), meziročně se naopak firmě snížil zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Loni činil 31,8 miliardy korun, což je meziročně o tři miliardy méně.