Senát dnes podle očekávání zamítl návrh zákona, kterým se mění daňové zákony v souvislosti s účinností nového občanského zákoníku. Padá tak plánované zrušení 15procentního zdanění dividend i zvýhodnění investičních fondů. Senát zároveň shodil ze stolu možné prodloužení lhůty pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů na tři roky ze současných šesti měsíců.
Rozhodnutí levicového Senátu nelze zvrátit, protože Sněmovna, která by o tomto vetu za jiných okolností rozhodovala, je rozpuštěná a ČR čekají ve dnech 25. – 26. října předčasné volby. Zamítnutí může přinést potíže s uplatňováním nového občanského zákoníku, který v srpnu schválila Sněmovna a má vstoupit v účinnost od příštího roku.
Vedle této předlohy senátoři zamítli nový zákon o dani z nabytí nemovitých věcí. I tento zákon souvisí s novým občanským zákoníkem. Vláda se nyní podle ministra financí Jana Fischera bude muset poradit, jak dál postupovat. Zákonné opatření, které by vláda předložila Senátu a které by na zamítnutí reagovalo, podle něj připadá v úvahu. "Ale budeme to konzultovat jak samozřejmě s premiérem, tak v celém sboru vlády," řekl novinářům.
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka již v srpnu řekli, že Senát tuto předlohu zamítne. Označili ji za tunel a riziko pro veřejné rozpočty. MF v demisi Fischer senátory varoval, že pokud parlament změny neschválí, může to znamenat propad příjmů státu v řádu desítek miliard korun. "To už jsou rozpočtové turbulence, to už nejsou rozpočtové starosti," řekl. Zdůvodnil to tím, že by například vznikly mezery v zákonech, které by bylo nutno vyřešit výkladem zákona ve prospěch daňových poplatníků. Vznikl by například chaos ohledně terminologie, kterou přinesl nový občanský zákoník, řekl na dotaz novinářů. Byla by to podle něj příležitost pro daňové poradce i pro tzv. daňové optimalizace, které by umožnily poplatníků si snižovat daňový základ. Jen obecní rozpočty by prý kvůli nejasnostem ohledně nové úpravy nemovitých věcí přišly o pět miliard korun.
Odložení občanského zákoníku je podle Fischera krajní varianta. "Nechci o ní zatím spekulovat," řekl. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová uvedla, že zákoník bude účinný i bez doprovodných zákonů, které Senát zamítl. Podle ní však vzniknou problémy v praxi. Také podle ní se nyní po rozpuštění Sněmovny jako jedno z řešení nabízí přijetí zákonného opatření Senátu.
Zákon by podle dřívějšího vyjádření náměstka ministra financí Ladislava Minčiče zdaňoval zisky fondů pěti procenty a vyplácené podíly by byly osvobozeny od daně zcela. V případě osvobození dividend od daně z příjmů předloha posouvá již schválené osvobození o rok dopředu z roku 2015 na příští rok.
Minčič na jednání senátních výborů ujišťoval, že pokud Senát předlohu schválí, je vláda připravena předložit zákonné opatření, které by kritizovaná ustanovení ze zákona vyřadilo. Ale bylo by podle něj nemožné upravit balíček tak, aby splnil podmínku neodkladnosti. Pokud je Sněmovna rozpuštěná, může Senát schvalovat zákonná opatření jen ve věcech, které nesnesou odklad.
Senátor Jiří Dienstbier (ČSSD) řekl, že zákon zneužila bývalá vláda a exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) k tomu, aby k němu připojila ustanovení, která s ním nemají nic společného. Nazval to mimo jiné nehorázností. "Nebudeme mít žádné jiné podnikatele než investiční fondy," prohlásil. Podle některých informací hrozí, že by se firmy transformovaly na fondy, aby dosáhly na nízké zdanění. Fischer řekl, že už viděl mnoho vizitek firem, které nabízejí společnostem s ručením omezeným pomoc s transformací na investiční fond.
Výběr daní z dividend vztahující se na portfoliové a drobné investory přináší ročně do státní kasy okolo 9 miliard korun. Nulová daň z akciových výnosů, kterou navrhl exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), měla jako součást změn v souvislosti s novým občanským zákoníkem začít platit od ledna 2014. Proti dani se postavil také prezident Miloš Zeman, který se prohlásil za "prezidenta dolních 10 milionů, které dividendy většinou nepobírají".
Premiér v demisi Jiří Rusnok v srpnu uvedl, že vláda nevyslyší žádost ČSSD, aby pomocí zákonných opatření v Senátu prosadila další placení daně z dividendy. Nulová daň z dividend by podle něj bývala měla vliv až na rozpočet v roce 2015.
Senát dnes také zamítl zákon o dani z nabytí nemovitostí, kterou měl nově platit kupující místo prodávajícího. Norma měla také návaznost na nový občanský zákoník, což vláda bude muset zřejmě řešit zákonným opatřením. Ministr financí v demisi Jan Fischer senátory varoval, že nepřijetí zákona ochudí státní rozpočet v příštím roce o čtyři až sedm miliard korun.
Vláda by podle senátora ČSSD Jiřího Dienstbiera měla nyní navrhnout zákonné opatření, které přinese kroky nezbytné k funkčnosti nového občanského zákoníku. Změnu plátce daně odmítl v souladu s doporučením senátního ústavně-právního výboru kvůli tomu, že by to znamenalo neúměrnou zátěž pro ty, kdo si dům či byt chtějí pořídit s pomocí hypotéky.
"Stát si vlastně tuto změnu prosazuje, protože je to pro něj jakoby pohodlnější. Vlastně chce mít lepší podmínky než soukromé osoby z hlediska vymahatelnosti svých pohledávek a neměl by být takto jednostranně upřednostňován," uvedl také Dienstbier. Cílem nového zákona měla být vyšší efektivita při výběru této daně.
Zamítnutí zákona, který předložila ještě bývalá vláda Petra Nečase (ODS), prosadili sociální demokraté spolu se zemanovci a komunisty. Pro přijetí normy, což chtěl senátní hospodářský výbor, hlasovalo jen 20 z 69 přítomných senátorů. Sněmovna, která byla rozpuštěna, nemůže rozhodnutí Senátu změnit.
Nový zákon počítal také s tím, že kupující bude od daně osvobozen při koupi prvního bytu nebo domu. Měl naopak zrušit osvobození od daně, která byla zavedena v 90. letech v souvislosti s ekonomickou transformací. Jde například o převody v souvislosti s privatizací státního majetku. Sazbu daně předloha neměnila. Od letoška je čtyřprocentní, o procentní bod vyšší než v minulosti.
Stát loni vybral na dani z převodu 7,7 miliardy korun, o rok dřív to bylo asi o 300 milionů korun méně.
(Zdroj: Reuters, čtk)