Aktualizováno Německo loni vyrobilo nejvíc elektřiny z hnědého uhlí od sjednocení země v roce 1990. Oznámil to dnes německý Institut pro hospodářský výzkum (DIW), podle kterého tak dochází k paradoxnímu vývoji v německém projektu transformace energetiky. Stát sice masivně podporuje obnovitelné zdroje, aby snížil emise oxidu uhličitého (CO2), ty ale naopak rostou kvůli rozsáhlejšímu spalování uhlí.
Německé hnědouhelné elektrárny v roce 2013 dodaly do sítě 162 terawatthodin (TWh) elektřiny. Větší výroba proudu z hnědého uhlí na území Německa byla naposledy v roce 1990, kdy především v tehdejší komunistické NDR bylo v provozu velké množství zastaralých elektráren s vysokými emisemi CO2 a oxidů síry. V roce 1990 vyrobily hnědouhelné elektrárny ve východním a západním Německu dohromady 171 TWh elektřiny.
Podle DIW loni vzrostla také výroba elektřiny z černého uhlí, která dosáhla 124 TWh, o osm TWh více než v roce 2012. Naopak se snížila výroba proudu ze zemního plynu, když plynové elektrárny dodaly loni do sítě 66 TWh elektřiny, o deset TWh méně než o rok dříve. Výroba proudu z plynu je přitom ekologicky šetrnější než z uhlí, protože emise CO2 jsou výrazně nižší.
Kvůli větší výrobě elektřiny z uhlí podle DIW rostou německé emise CO2. Berlín přitom ročně investuje miliardy eur do podpory solárních a větrných elektráren, které by měly produkci CO2 omezit. Loni se podle DIW podílely obnovitelné zdroje z 25 procent na celkové výrobě elektřiny v zemi.
Energetické společnosti motivují k výrobě elektřiny v uhelných elektrárnách především jejich nízké provozní náklady. Spalování uhlí provozovatele vyjde relativně lacino mimo jiné díky selhání evropského trhu s emisními povolenkami. Systém měl motivovat k využívání ekologičtějších zdrojů, ale kvůli přebytku povolenek na trhu se jejich cena výrazně propadla a povolenky už nevyrovnají rozdíl v provozních nákladech mezi plynovými a uhelnými elektrárnami.
(Zdroj: DIW, čtk, Reuters)