Úrokové sazby v eurozóně by mohly zůstat na rekordně nízkých úrovních do roku 2016, pokud nedojde k výraznější změně hospodářských podmínek. Rozhlasové stanici Deutschlandfunk to řekl člen nejvyššího vedení Evropské centrální banky (ECB) Yves Mersch.
Mersch rovněž upozornil, že ECB nyní sice nevidí bezprostřední riziko deflace, ale počítá s dlouhým obdobím velmi pomalého růstu spotřebitelských cen. ECB podle něj hodlá nadále usilovat o dosažení svého inflačního cíle, podle kterého by se meziroční tempo růstu spotřebitelských cen mělo držet těsně pod dvěma procenty.
V květnu klesla meziroční míra inflace v eurozóně na 0,5 procenta z dubnových 0,7 procenta. Již déle než půl roku se tak drží pod jedním procentem, tedy v oblasti, kterou šéf ECB Mario Draghi označuje za nebezpečnou zónu.
ECB začátkem června ve snaze odvrátit deflaci snížila svou základní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu na nové rekordní minimum 0,15 procenta. Její depozitní sazba se navíc poprvé dostala do záporné hodnoty. Centrální banka přistoupila i k novým nekonvenčním opatřením na podporu ekonomiky, která zahrnují nabídku velmi levných půjček pro komerční banky.
Deflace obvykle svádí spotřebitele k odkládání výdajů a podniky k odkládání investic kvůli očekávání nižších cen v budoucnosti. To podkopává hospodářský růst a zaměstnanost. ECB začátkem června předpověděla, že ekonomika eurozóny letos stoupne pouze o procento, zatímco v březnu počítala s růstem o 1,2 procenta. Příští rok by měl růst zrychlit na 1,7 procenta.