Rozsáhlé nákupy majetku jsou součástí sady nástrojů Evropské centrální banky, v tuto chvíli však banka neplánuje jejich využití a hodlá se soustředit na svůj poslední soubor stimulačních nástrojů. Uvedl to v rozhovoru pro nizozemský list De Telegraaf prezident ECB Mario Draghi. Dodal, že oživení eurozóny je zatím slabé, nerovnoměrné a zranitelné a úrokové sazby zůstanou nízké ještě delší dobu.
Na dotaz, co by se muselo stát, aby ECB zahájila program nákupu majetku, známý také jako kvantitativní uvolnění měnové politiky, Draghi uvedl, že "by to byla odpověď na zhoršení inflačních očekávání ve středně dlouhém období". Prostřednictvím nákupu majetku získávají banky více peněz, které pak mohou půjčovat.
"V tuto chvíli se, nicméně, soustředíme na opatření oznámená 5. června," citovala z rozhovoru Draghiho agentura Reuters.
Inflace v eurozóně nyní činí půl procenta, což je hluboko pod dvouprocentní hranicí stanovenou ECB jako strop cenové stability i pod úrovní jednoho procentem, kterou ECB označila za "nebezpečnou zónu". Ve středně dlouhém výhledu ECB očekává inflaci mírně pod dvěma procenty.
Současná nízká inflace v eurozóně vyvolává obavy, že by region mohl vstoupit do deflační spirály poklesu cen, zpomalování růstu a snižování spotřeby a investic ve stylu Japonska.
Na červnovém zasedání měnového výboru ECB snížila úrokové sazby na rekordní minima, depozitní sazbu do záporných hodnot, a zavedla sérii kroků, které mají podpořit poskytování úvěrů firmám. Draghi po zasedání uvedl, že ECB bude dále jednat, pokud to bude nutné.
Draghi v rozhovoru upozornil, že v rámci mandátu ECB je možný i nákup státních dluhopisů, zvláště v případě, že jeho cílem je zajištění cenové stability. Kvantitativní uvolnění měnové politiky by však nemuselo zahrnovat jen nákup státních dluhopisů, ale také půjčky soukromému sektoru. O tom, jak by tento program vypadal, však podle něj budou členové ECB jednat, až přijde čas.
Na otázku, jak dlouho zůstanou úrokové sazby nízké, poznamenal, že ECB prodloužila bankám přístup k neomezené likviditě až do konce roku 2016. "To je signál," prohlásil. Program podpory bankovních úvěrů pro podniky pak má pokračovat ještě čtyři roky. "To ukazuje, že úrokové sazby zůstanou nízko delší dobu." Sazby se zvýší, až bude oživení pevné, upozornil.
Draghi se v rámci rozhovoru vyjádřil také k celkové politice Eurozóny. Dle jeho názoru je třeba udělat daleko více pro dobrou měnovou unii. „V případě rozpočtových dohod se daří svrchovanost dělit mezi členské státy. Stejný přístup by měl být použit také v případě trhu práce, konkurenceschopnosti či byrokracie na vnitřním trhu,“ uvedl Draghi.
Zdroje: Reuters, čtk