Evropská centrální banka by v případě, že inflace v měnové unii přetrvá na nízkých hodnotách, měla uvažovat o kvantitativním uvolňování. Alespoň si to myslí výkonná ředitelka MMF Cristine Lagarde.
„Pokud inflace zůstane na nízkých úrovních, nezbývá než doufat, že ECB přikročí k nástrojům kvantitativního uvolňování,“ uvedla Lagarde pro CNBC s tím, že možnou variantou by byl odkup dluhopisových aktiv svrchovaných států.
Index spotřebitelských cen v květnu rostl y/y o 0,5 %, tedy pomaleji, než tomu bylo v dubnu, kdy se inflace vyšplhala na 0,7 %. Podstatné je však, že se údaj v obou případech nacházel hluboko pod ECB vytyčeným cílem 2 %. A to navzdory doposud přijatým krokům na růstové oživení cen, mezi něž se začátkem června zařadily i záporné úrokové sazby na bankovní depozita. Tento krok je snahou navýšit objem v oběhu kolujících peněžních prostředků a rozhýbat jak spotřebitelskou, tak investiční aktivitu.
Možnost využít k nastartování růstu cen kvantitativního uvolňování byla představiteli ECB dlouho odmítána, vrchní měnová instituce však před časem avizovala, že je již připravena proces odkupu aktiv spustit, jestliže si to situace vyžádá.
Lagarde v rozhovoru mimo jiné také uvedla, že globální ekonomika v současné chvíli čelí třem významným rizikům, a to způsobu vhodné tvorby pracovních míst, nadměrné míře státní a korporátní míry zadlužení a geopolitickému napětí. To od začátku roku eskaluje s probíhajícími nepokoji v Iráku a na Ukrajině. Vše dohromady pak dle hlavy MMF vede k narůstající nejistotě, která se negativně projevuje na ekonomickém vývoji. „Tohle vše vytváří masivní nejistotu a masivní nejistota není zrovna stimulem pro investiční rozhodnutí," uvedla Lagarde a následně nabídla částečný lék na řešení potíží: „Musíme velice rychle uvést v činnost finanční program na pomoc Ukrajině, který by znovuobnovil stabilitu.“
Zdroj: CNBC