Yanis Varoufakis nebyl na pozici řeckého ministra financí úspěšný, nyní chce ale své jméno využít na to, aby změnil celou Evropu. Nová řecká vláda podle něho nemá kvůli dohodě s věřiteli „absolutně žádnou svobodu“. Větší moc než ona má podle Varoufakise i městská rada v Drážďanech. Za jeden z nejtěžších problémů Řecka považuje oligarchy ve formě stavebních firem, které požadují přehnané ceny za budování komunikací. K nim se přidávají bankéři, kteří mají finanční instituce stále pod svou kontrolou i přesto, že banky dostaly od daňových poplatníků obrovské sumy peněz. A bývalý ministr financí přidává na seznam i vlastníky supermarketů, kteří jsou podle jeho názoru díky kartelům také schopni příliš zvyšovat ceny. Dodává, že „naše vláda chtěla všechny tyto praktiky ukončit, ale Trojku zajímalo jen zvyšování daní a snižování penzí“.
Varoufakis kritizuje i nová pravidla požadující předplacení daní u malých firem. To je podle něj krok ke zničení celé země. „Proti Řecku neexistuje žádná konspirace, na to jsme příliš malí. Německo a Francie nejsou schopny dosáhnout dohody, která by zachránila euro. Wolfgang Schäuble chce vytvořit měnovou unii založenou na disciplíně, která by také měla velkou kontrolu nad francouzským vládním rozpočtem. Francouzi to odmítají. V tom všem jsme my byli jen takoví malí otravové, kteří chtěli dělat věci jinak,“ dodává Varoufakis.
Na argument, že proti Řecku stály i malé země jako Slovensko či Lotyšsko, bývalý ministr financí odpovídá: „Lotyšsko dostalo pochvalu za svou politiku utahování a tak ji požaduje po všech ostatních. V této zemi ale zmíněná politika fungovala jen proto, že velká část populace odešla během krize do zahraničí, takže nezaměstnanost klesla. A lotyšské banky navíc perou špinavé peníze z Ruska. Pracovní místa, která tam vznikají, nemají vysokou kvalitu a pokud Evropa tuto zemi vnímá jako úspěch, má vážný problém.“
Varoufakis nedávno vystoupil na přednášce v Berlíně spolu s italským aktivistou a filozofem Francem Berardim. Ten tvrdí, že velké finanční instituce nyní naprosto ovlivňují celou evropskou politiku a politici tudíž dnes přemýšlejí úplně stejně jako bankéři. Podle filozofa tak dochází k destrukci evropského humanismu a demokracie. Varoufakis podle svých slov takovým pesimistou není. Hovoří ale o tom, že finanční odvětví získalo velkou moc a „finanční a monetární politika je v Evropě velmi slabá, což je důvod tak slabého oživení z krize roku 2010“.
Na otázku, zda se blížíme konci EU, odpovídá Varoufakis kladně. Nemusí prý ale jít o nevyhnutelný proces. Poukazuje na to, že Spojené státy reagovaly na krizi tím, že vytvořily „stabilizující instituce, jako například Fed“. Evropa podle něho potřebuje zejména „obrovskou infuzi demokracie a euroskupina musí být nahrazena federálním řízením“. Angely Merkelové si Varoufakis podle svých slov cení za její postoje vůči uprchlíkům.
Současná krize vytváří v Evropě podle bývalého ministra rozkladné síly a hrozí nebezpečí, že poroste vliv ultranacionalistů a pravicových stran. Platí to zejména o východní Evropě, kde je podle Varoufakise patrný vztah mezi politikou utahování a xenofobií. „Ve východní Evropě proběhla renacionalizace všech ambicí. Oni říkají, že chtějí být v Evropě, ale zároveň chtějí uzavřít hranice před lidmi ze zahraničí. Nechtějí žádné černochy, muslimy, Řeky či Portugalce. Takový postoj není s Evropskou unií slučitelný,“ říká Varoufakis.
Zdroj: Der Spiegel