Americká aktiva jsou stále atraktivní, ale je zřejmé, že k nějakým změnám dochází. Někde méně, někde více. U akcií platí, že jsou stále mohutně v kurzu, dolar se začíná chovat trochu jinak. U vládních dluhopisů svým způsobem platí obojí. Vysvětlím…
Thorsten Slok v následujícím grafu ukazuje jak spolu souvisí rating dané země a tzv. CDS spread. Tedy cena určitého pojištění proti neschopnosti splácet dluhy. Body grafu jsou hodně hezky seřazeny podle přímky ukazující na intuitivní vztah – čím nižší rating, tím vyšší riziko a tudíž tím vyšší cena za pojištění. Pan Slok ale v případě Spojených států nebral aktuální rating, ale ten, který by odpovídal jejich spreadu. Přesněji řečeno oné přímce a spreadu. Tj., Spojené státy by podle toho, jak to chodí u jiných a jaká je cena jejich pojištění měly mít rating někde u BBB+. Na podobné úrovni, jako Řecko, či Itálie.
Spojené státy ale mají rating výrazně lepší, než by implikoval graf. Jeho pointa je tak zřejmě hlavně v tom, že některé trhy hodnotí jejich důvěryhodnost a schopnost splácet výrazně jinak, než přímo trhy dluhopisové. A tím je vysvětlen onen úvodní komentář – na jednu stranu ona CDS anomálie, ale je tu i strana druhá: Nedávno jsem tu třeba poukazoval na to, že pokud vnímáme výnosy desetiletých vládních dluhopisů relativně k nominálnímu růstu ekonomiky, či se podíváme na vývoj časové prémie, určitě nejde hovořit o tom, že by tyto trhy propadaly nějakým výrazným obavám z amerických vládních financí. Trh CDS není ve srovnání s nimi zdaleka tak důležitý a likviditní. Názor má ale každopádně jiný.
Vývoj přímo na trhu s vládními dluhopisy do nemalé míry popisuje obrázek porovnávající výnosy desetiletých obligací s indexem ekonomických překvapení. Tedy s tím, jak moc se aktuální ekonomická data odlišují od očekávání. Je to srovnání z ekonomického hlediska logické – lepší (než očekávaný) ekonomický výhled by měl výnosy táhnout nahoru a naopak. V grafu vidíme v podstatě přesně to samé. Dalo by se spekulovat o tom, že v posledních týdnech výnosy nejdou dolů tak moc, jak by napovídal onen index. Ale o nějakém jasném rozdělení cest obou křivek lze hovořit jen těžko. Tedy o tom, že by výnosy dluhopisů začal dominantně táhnout jiný faktor, než ekonomický výhled.
Zdroj: X
Připomenu ještě, že pro akcie není důležitý samotný pohyb výnosů dluhopisů, ale jejich relativní výše k očekávanému růstu ekonomiky a zisků obchodovaných firem. I z tohoto pohledu je zajímavý dnešní druhý graf. Naznačuje totiž právě to, jak se mění tento poměr – pokud jdou obě křivky stejnými směry, poměr se měnit nemusí, vyšší výnosy nemusí být pro akcie negativní, nižší pozitivní*. Něco jiného by bylo, pokud by se například výhled horšil, ale výnosům se moc dolů nechtělo (na což má určitý náběh konec křivek). To by pro akcie znamenalo celkově horší prostředí.
*Z pohledu akcií tak můžeme výnosy dluhopisů vidět jako určitý tlumič efektu ekonomického výhledu – lepšící se výhled je pro akcie pozitivní, ale tlumí jej souběžný (obvyklý) růst výnosů obligací. Horšící se výhled, respektive jeho dopad na akcie, zase tlumí (obvyklý) pokles výnosů dluhopisů.