Evropská komise má už od roku 2010 konkrétní důkazy podvodů, které páchaly automobilky ohledně výše emisí dieselových motorů. Je to zřejmé z několika dokumentů, které má k dispozici Der Spiegel. Ty ukazují i to, že problém s emisemi byl už před lety probírán jak v Evropské komisi, tak na úrovni jednotlivých vlád. Německá vláda o něm byla informována v roce 2012. Celý skandál ale propukl až v roce 2015, kdy se veřejnost dozvěděla o podvodech týkajících se naftových motorů u vozů .
Už zhruba před deseti lety si odborníci pracující pro Evropskou komisi všimli zarážejícího jevu: Kvalita ovzduší v evropských městech se zlepšuje mnohem pomaleji, než by se dalo čekat na základě zpřísněné emisní regulace. Komise poté pověřila svou výzkumnou organizaci Joint Research Centre (JRC), aby měřila emise ve skutečném provozu. JRC k tomu použila technologii Freeway Performance Measurement System (PeMS). Tu JRC v podstatě sama vytvořila, poté byla použita i ve Spojených státech a právě díky ní se tam přišlo na manipulaci s emisemi.
JRC začala s evropskými testy už v roce 2007 a rychle se přišlo na to, že emise oxidů dusíku jsou mnohem vyšší ve skutečném provozu než během laboratorních testů. Výsledky byly zveřejněny v roce 2008 a tím se jim dostalo i pozornosti Evropské komise. Až v roce 2010 se objevila interní zpráva, která říkala, že rozdíl mezi měřenou výší emisí v reálném provozu a během laboratorních testů „je dobře znám“.
K tomu se ve zprávě píše i o příčině tohoto rozdílu: „Široce rozšířené používání určitých modifikačních technologií v dieselových motorech.“ Tím byly pravděpodobně myšleny programy vypínající za určitých podmínek technologie, které motor používá pro omezení emisí. To lze podle zákona učinit pouze v případech, kdyby mohlo dojít k poškození motoru, ale tyto programy používal na to, aby omezování emisí probíhalo pouze v laboratorních podmínkách.
Členské země EU si byly problému také vědomy dlouho předtím, než vypukl skandál týkající se vozů . Evropská komise například poslala v květnu roku 2012 ministerstvům relevantních zemí zprávu ze setkání pracovní skupiny nazývané Real Driving Emissions of Light-Duty Vehicles (RDE-LDV). Té se účastní zástupci EU, automobilek, některých nevládních organizací a JRC. Ve zprávě se hovořilo o tom, že automobilky tvrdě protestují proti PeMS testům a možným důvodem mohou být právě skutečné výše emisí. Společnost Schrader Electronics pak v létě roku 2012 informovala Evropskou komisi o tom, že automobilky používají ilegální software, ale opět se nic nestalo.
Pasivita Komise ale začala vyvolávat frikce i uvnitř ní samotné. Na konci roku 2014 byl Daniel Calleja Crespo, který měl na starosti oblast průmyslu, v této věci písemně osloven svým kolegou Karlem Falkenbergem, který se stará o oblast životního prostředí. Požadavek zněl, aby „dělal svou práci“ a zjistil, zda je praxe, o které hovoří JRC, v souladu se zákonem. Falkenberg dodal, že podle něj tomu tak není a evropské právo je porušováno.
Evropská komise přes všechno uvedené stále popírá, že by o falšování emisí věděla. Její mluvčí hovoří o tom, že je „šokována stejně jako všichni ostatní“. Aspoň že zástupce společnosti Ulrich Eichhorn, který před několika dny hovořil v Evropském parlamentu, uvedl, že jeho firma se stydí a omlouvá se za to, co udělala.
Autorem je Markus Becker.
Zdroj: Der Spiegel