ECB ponechala beze změny nastavení úrokových sazeb i ostatních měnověpolitických nástrojů. Přímý tisk peněz (QE) bude pokračovat minimálně do března 2017. Současně ECB vyjádřila uspokojení z toho, že finanční trhy zatím dobře ustály Brexit a nedošlo k výraznějšímu nárůstu finančního napětí a zhoršení dostupnosti peněz. ECB je ale připravena jednat v případě, že se začne brexit výrazněji odrážet v růstových a inflačních vyhlídkách. Celkově tak Draghiho vystoupení vyznělo spíše neutrálně a zůstalo trochu za naším očekáváním razantnějšího holubičího vzkazu.
Co v tuto chvíli čekat dál? Je jasné, že brexit bude mít na ekonomiku eurozóny negativní dopad, ale nikdo v tuto chvíli neví jak velký. Sama ECB očekává spíše mírnější nákazu z brexitu - do půl procentního bodu kumulativně v následujících třech letech. My si v tomto ohledu dokážeme představit i negativnější scénáře. Zatím ale nejsou k dispozici žádná významnější post-brexitová čísla kromě spotřebitelské důvěry (ta v eurozóně ale přes pokles zůstává relativně vysoko). ECB může být podobně jako trhy citlivá především na nálady v průmyslu v klíčových zemích eurozóny za červenec a srpen (první červencové odhady budou k dispozici tento pátek).
Výraznější ochlazení nálady v průmyslu a snaha podniků z opatrnosti brzdit investice by mohla ECB na podzim přimět k akci. Stejně tak by ji mohl rozhoupat další nárůst napětí ve slabších bankovních systémech eurozóny - v Itálii a v Portugalsku. Problémy tamních bank sice s brexitem přímo nesouvisí, odchod Británie z EU ale ještě snížil důvěru ve schopnost Bruselu účinně řídit podle nových pravidel restrukturalizaci tamních problémových bank. Z tohoto pohledu bude klíčové sledovat, jak se EU vypořádá s výsledky zátěžových testů v bankovním sektoru na konci července. Mario Draghi sám připomněl, že problémy se špatnými úvěry v některých bankovních sektorech ztěžují ECB práci. A v neposlední řadě může ECB donutit přijmout nová opatření nárůst politické nestability a odstředivých tendencí v dalších velkých zemích eurozóny - nejbližším rizikem je ústavní referendum v Itálii (v říjnu tohoto roku), příští rok pak volby v Nizozemí, Francii a v Německu.
Jaké zbraně má ECB v případě potřeby stále na skladě? Nevěříme moc v další pokles depozitní sazby hlouběji do záporu - takový krok by i podle řady lidí v ECB mohl dnes nadělat více škody než užitku. Ani rozšíření TLTRO asi není na místě ve chvíli, kdy o jeho vylepšenou verzi banky zatím nejeví velký zájem. Největší manévrovací schopnost má ECB podle nás stále v politice přímého tisku peněz - QE. Jako nejpravděpodobnější nám přijde podzimní natažení QE do druhé poloviny roku 2017 - scénáři dáváme pravděpodobnost 40 %. V případě výraznějších negativních dopadů brexitu nelze vyloučit ani urychlení QE - vyžadovalo by ale pravděpodobně rozšíření záběru aktiv, které je ECB ochotna skupovat. A to také není úplně jednoduché.