Průmysl na obou stranách Atlantiku nezklamal. Jak evropský index nákupních manažerů (PMI), tak americký ISM za červen dopadl výborně, když dokonce překonal optimistické odhady trhu. V eurozóně se PMI dostal dokonce na více než šestileté maximum, především zásluhou pozitivního vývoje v Německu, Rakousku a Nizozemí. Dobrou zprávou je zlepšení i v zemích s tradičně slabšími ekonomickými fundamenty, a sice v Itálii a Francii.
Pozitivní PMI naznačuje kromě expanze průmyslu a tedy i solidního ekonomického výkonu ve druhém čtvrtletí především další dvě důležité tendence. Tou první je rostoucí zaměstnanost v tomto odvětví, která se podílí na zlepšování situace na evropském trhu práce. Druhou je zmírnění inflačních tlaků ve výrobě. Vraťme se ovšem nejprve k zaměstnanosti, respektive nezaměstnanosti v eurozóně. Průmysl sice už několik měsíců vykazuje solidní růst a ochota firem nabírat další zaměstnance rovněž sílí, nicméně na pozitivní trend na trhu práce v eurozóně to až tak optimisticky nevypadá.
Nezaměstnanost zůstává stále nad devíti procenty a navíc v posledním měsíci dokonce i v zemích vykazujících solidní PMI – tedy ve Francii a Itálii – mírně vzrostla. Průmysl samotný tak ani pod „tíhou“ nových objednávek problém vysoké nezaměstnanosti, zvláště pak v případě mladé generace, nejspíše nevyřeší. Slábnutí inflačních tendencí ve výrobě nejspíše příliš nepotěší ECB, která podle slov jejího šéfa (ne)naznačila blížící se konec kvantitativního uvolňování. Přesto v tomto případě asi není nutné zmírňování růstu cen či nákladů považovat za problém, protože jde nejspíše na vrub nižším cenám dovážených komodit.
Kromě solidních výsledků z eurozóny a USA nelze opomenout ani solidní výsledek PMI za ČR. Odráží se v něm jak silné exportní objednávky, tak rekordní zaměstnanost. Současně ovšem, jak už vyplývalo i z dalších průzkumů, tuzemské firmy čelí nedostatku volných kapacit a zaměstnanců, který se stává jednou z největších překážek pro pokračování další expanze průmyslu. Od průmyslu si i tak můžeme slibovat největší příspěvek k růstu HDP rovněž i zaměstnanosti. Díky ní si ČR stále drží pozici země s nejnižší nezaměstnaností v celé EU.
TRHY
CZK a dluhopisy
Česká koruna započala týden dalším posílením a dokonce se na chvíli podívala pod úroveň 26,10 EUR/CZK, aby vytvořila nové post-exitové maximum. Sice ve svém tažení k ještě silnějším úrovním dlouho nepokračovala, nicméně i tak se držela jen těsně nad 26,10 EUR/CZK. Na trhu stále doznívají závěry z posledního zasedání bankovní rady ČNB, která je zřejmě odhodlaná ke zvýšení úrokových sazeb a tedy i k rozšíření úrokového diferenciálu. Minimálně do příští středy nebude jasné, jak silné toto odhodlání vlastně může být, a tak se koruně může dále dařit. Na prolomení hranice 26,00 EUR/CZK to asi zatím stačit nebude.
Na českém dluhopisovém trhu se od konce týdne pohnuly výnosy mírně nahoru. Výnos pětiletého bondu se přehoupl do kladných čísel a stejně jako ten desetiletý přidal za poslední den zhruba 4 body. Spíše než domácí faktory mu v tomto směru pomohl pohyb německých výnosů.
EURUSD + zahraniční FX
Včera evropská měna na páru s dolarem odepisovala zhruba půl procenta na hodnoty okolo 1,1370 EUR/USD. Libra proti dolaru klesla o 0,7 procenta na hodnoty okolo 1,2938 GBP/USD. Ztrácela rovněž na páru s eurem, a sice o 0,2 procenta.
Dnes je v USA svátek a tak obchodování bude klidnější - tím spíše, že se bude čekat na zítřejší důležitá americká data (ADP report a ISM ve službách). Eurodolar nicméně musí být i tak ve střehu, neboť dnes promluví důležití centrální bankéři z ECB - Praet a Nowotny.
V regionu ztrácí zlotý, což může souviset jednak s globálním výprodejem dluhopisů a jednak se trh může obávat zítřejšího zasedání NBP, kde bude projednávána nová prognóza (jež viditelně sníží odhad pro inflaci na tento rok).