Když Elon Musk v srpnu letošního roku napsal na , že zvažuje stáhnutí akcií společnosti z trhu, překvapilo to mnoho lidí včetně regulátorů. Ti nakonec zareagovali tím, že Musk podle nich poskytl zavádějící informace. Obě strany se pak dohodly na řešení, které mimo jiné zahrnovalo odstoupení Muska z pozice předsedy správní rady. Zůstal sice ředitelem společnosti, ale The Atlantic píše, že „regulátoři vyslali jasný vzkaz“: O vedení Tesly by se měl dělit s někým jiným. Novinář Hamish McKenzie, který v této firmě pracoval mezi lety 2014 a 2015, se domnívá, že jde o dobrý krok. Musk je podle něj vizionář, ale v čele rady by měl sedět někdo, kdo je „stabilnější a má za sebou roky zkušeností a větší nezávislost“.
McKenzie napsal knihu nazvanou podle jednoho z provozních režimů Modelu S zvaného „šílený“. Ten umožňuje prudké zrychlení vozu, které připomíná jízdu na horské dráze. Podle McKenzieho tento výraz také dobře vystihuje způsob, jakým Musk vede Teslu a mění celé odvětví. Celkové hodnocení ale dost záleží na tom, co si představíme pod pojmem „šílený“. V případě Tesly totiž dochází i k tomu, že kvůli zvýšení objemu výroby firma staví velké stany, které slouží jako továrny, a Musk si do práce bere spací pytel. „Ani zdaleka nejde o stabilní prostředí,“ tvrdí novinář.
Jedním z problémů, které musí vyřešit, je podle McKenzieho vysoký obrat zaměstnanců. Firma „ztratila hodně výborných lidí. Jde o velkou společnost, takže můžeme tvrdit, že je ztrácí právě proto. Ale mohli bychom také tvrdit, že oni se spousty výborných lidí zbavili.“ A nyní vzniká mnoho dalších nových společností, které hodlají vyrábět elektromobily, a na scénu přichází i a Google. by proto „měla mít obavy“. McKenzie k tomu dodal, že jeho zkušenosti s Muskem v době, kdy pracoval pro Teslu, byly většinou pozitivní, ale po jeho odchodu platil opak. Tak to ovšem podle jeho názoru s lidmi jako Musk je. „Od každého se nám dostane trochu pozitivního a trochu negativního a od těch, kteří toho dosáhli tak moc, jde o extrémy.“
„Thomas a Henry plánovali společnou práci na elektromobilu s tím, že bude zodpovědný za baterie a za investice a výrobu. Zdálo se, že to vyjde. navrhl prototypy, které měly dojezd asi 80 mil s rychlostí až 70 mil za hodinu. ale nakonec nebyl schopen baterie vylepšit a ve stejné době Charles Kettering vyladil startér spalovacích motorů, takže nebylo nutné je startovat pákou. Byla to obrovská výhoda pro spalovací motory a si z praktických důvodů vybral nakonec tuto cestu. K tomu se přidal ropný boom v Texasu, a tak tu nakonec máme svět spalovacích motorů místo elektromobilů. V jednu chvíli se ale mohlo vše vydat úplně jinou cestou a stačilo, aby zlepšil baterie,“ tvrdí novinář. A dodává, že podle toho, co o Edisonovi víme, mohl mít podobné nasazení, jaké má dnes Musk.
Kritici Tesly často tvrdí, že firma ještě plně nezvládla proces samotné výroby a McKenzie se domnívá, že to je bezesporu pravda. Na druhou stranu se situace rychle zlepšuje a konkurence by neměla sedět s rukama za zády v domnění, že výrobní nedokonalosti nakonec Teslu položí. Na otázku, kde bude za deset let, pak odpovídá: „Buď bude úplně mrtvá, nebo půjde o součást Applu, Googlu či Amazonu. Pak může být obrovskou energetickou firmou, jejíž polovina tržeb bude generována skladováním energie a druhá polovina výrobou téměř úplně autonomních elektromobilů. Pak může jít o společnost s biliónovou kapitalizací, ale hrozba toho, že nakonec padne, by se podle novináře neměla brát na lehkou váhu.
Zdroj: The Atlantic