Útlum svěrové ekonomiky bude je přechodný, proti dopadům koronaviru by měla jít ekonomická stimulace. Horší, než samotná epidemie, by mohla být reakce lidí na ni. A v Česku by mohlo kvůli nedostatku sněhu v létě chybět ještě více vody. O tom všem a více se dočtete v pravidelných Perlách týdne.
Ve světě…
Čekání na virový vrchol: Útlum, kterým si světová ekonomika projde v první polovině roku, bude do značné míry eliminován v polovině druhé. Pro CNBC to uvedl stratég Marko Kolanovic, podle kterého bude dopad koronaviru přechodný a proti němu půjde ekonomická stimulace. To přesto, že „šíření viru se ukazuje být horší, než se čekalo“. Stratég uvedl, že se v minulých měsících posouvala od rizikovějších aktiv, nyní se ale profil riziko/návratnost zdá být u těchto aktiv atraktivnější.
Lori Calvasina z RBC Capital Markets se domnívá, že propady trhu z konce minulého měsíce nebyly doprovázeny „skutečnou kapitulací investorů“. Na trhu stále nejsou patrné známky „extrémně medvědího sentimentu“. Calvasina se domnívá, že současné pozice investorů na trhu lze přirovnat k tomu, co se dělo na konci roku 2018 a na začátku roku 2019. A současná situace poukazuje na to, jak extrémně pozitivní byl předchozí sentiment.
Andrew Garthwaite z se podle CNBC domnívá, že počet nakažených koronavirem musí nejdříve dosáhnout vrcholu a pak lze hovořit o tom, že se trh odráží ode dna. Porovnávání s epidemií SARS se podle něj stává stále méně relevantní, ale i tak stojí za upozornění, že i tehdy trhy dosáhly dna teprve v době, kdy počet nakažených vrcholil. Stratég k tomu dodal, že počet nových případů v Číně již klesá, ale opak platí mimo ní a zejména v Evropě. Garthwaite se také domnívá, že velkou roli bude hrát reakce centrálních bank a vlád, ale zároveň platí, že „s nabídkovými šoky se vypořádáme mnohem hůře, než s poptávkovými“.
Horší než epidemie: „Město, které zhruba před 600 lety přineslo celosvětovou karanténu, opět čelí epidemii“, píše Hannah Marcusová z Harvardu na stránkách The v souvislosti s epidemií koronaviru v Itálii a s Benátkami. Marcusová prováděla výzkum vývoje v Itálii v letech 1400 – 1700. Samotné slovo karanténa podle ní pochází od výrazu „40 dní“ odvozeného od toho, že lodě musely v přístavech během epidemie moru trávit v izolaci. „Vzdálená minulosti není tím nejlepším vodítkem pro to, jak se nyní postavit šíření patogenu. Dává nám ale jasné poučení co se týče reakce lidí na epidemii“, píše vědkyně.
Itálie byla v době renesance rozdělena na řadu malých států a opakující se epidemie moru vedly k častému uzavírání vzájemných hranic. Lidé, kteří byli na cestách, museli mít zdravotnické pasy, které jim vydala místní vláda a které ukazovaly, zda nepřichází z místa postiženého morem. Marcusová tvrdí, že rozdělení Itálie trvalo ještě dlouhou dobu a někdy se projevuje i dnes v tom, jaká je situace v jednotlivých částech země. Vědkyně následně v souvislosti se současnou epidemií koronaviru varuje předtím, abychom nedali průchod našim instinktům, které by mohly například vést k „perzekuci marginalizovaných částí společnosti“.
Marcusová tvrdí, že jedním z nejviditelnějších společenských jevů, které epidemie moru vyvolala, byly útoky na židovskou část obyvatelstva, která byla viněna z toho, že otrávila vodu ve studních. K tomu dodává, že dnes zase dochází k útokům na lidi z Asie, ze kterých se stávají obětní beránci a kteří jsou „rychle a tvrdě odsuzováni“. „Podobné spojování nemoci s útoky na zranitelnou část společnosti je patrný napříč historií a týká se cizinců, prostitutek, Židů, či třeba chudých“. Marcusová tak varuje před propuknutím xenofobie, rasismu a násilí, které jsou také projevem epidemie, ale „ne biologickým“.
Riziko vládních defaultů: FTAlphaville poukazuje na to, že vláda Rakouska si nyní půjčila na 100 let za 0,68 %. „Tento ultranízký výnos je součástí širokého trendu na trhu vládních obligací, který se týká i mnohem rizikovějších zemí, jako Řecko, či Kypr. Velkou částí tohoto příběhu jsou samozřejmě i nákupy obligací centrálními bankami prováděné v rámci programů kvantitativního uvolňování. A jak ukazují data od Bank of England a the Bank of Canada, přidává se ještě jeden faktor. Nízké náklady dluhu se totiž promítají do nízkého počtu defaultů“, píše FTAlphaville. V následujícím grafu ukazuje vývoj objemu vládních defaultů a to v poměru k celkovému objemu vládních obligací a ke světovému produktu:
FTAlphaville tedy poukazuje na to, že nízké sazby snižují počet defaultů, což se obratem může projevovat na nižších požadovaných výnosech obligací. Vedle této pozitivní spirály ale portál zmiňuje i to, že zatímco dříve byly defaulty zejména problémem zemí rozvíjejících se, v poslední době se přidávají i země s vyššími příjmy.
Pád vín: Robb Report píše o tom, že „francouzští výrobci vín mají příliš vysoké zásoby“. I prestižní značky totiž mají problémy s prodejem kvůli tomu, že vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa zavedla nová cla na vybrané zboží z EU. Na víno se tak vztahuje 25 % clo a „výsledný růst cen z něj činí příliš drahou položku pro americké dovozce“.
„Vinař Olivier Fleury nedávno pro London Times uvedl, že má 70 000 lahví různých druhů vín, které by jinak už byly na cestě k americkým zákazníkům“, píše Robb Report s tím, že nejde o žádnou výjimku. V Bordeaux prý dokonce zaznamenali 46 % pokles prodejů poté, co byla nová cla zavedena. A k problému se nyní přidává i dopad koronaviru, který snižuje jak poptávku zahraničí, tak domácí turistický ruch. Podle některých odhadů letos přijede do Francie o 30 – 40 % lidí méně, než minulý rok.
Bohatství regionů a ženy v zaměstnání: Eurostat přináší tento týden srovnání jednotlivých regionů zemí EU podle výše produktu na hlavu. K těm s nejvyšším produktem u nás patří pouze Praha. Bohatým jádrem Unie je z tohoto pohledu Nizozemí, západ Německa, Rakousko a sever Itálie. Mezi nejchudší regiony naopak patří zejména východ, jihovýchod a jih Unie.
Druhý graf od eurostatu porovnává zaměstnanost žen a mužů v evropských zemích. V zemích EU je zaměstnanost mužů na nejvyšší úrovni u nás, ale v zaměstnanosti žen jsme až na devátém místě. Vysoký je pak rozdíl mezi oběma proměnnými zejména v zemích, jako je Řecko, Itálie, či Rumunsko. V Řecku přitom pracuje jen asi polovina žen v populaci mezi 20 – 34 lety:
a u nás doma...
Sněhová kalamita tak trochu jinak: Seznam.cz poukazuje tento týden na to, že „na horách je sněhu poskrovnu, nížiny ho letos skoro neviděly“. Vodu, která teď protéká řekami a potoky, a zdá se, že je jí dostatek, tak máme „na dluh“. Pokud totiž nebude jaro chladné a deštivé, bude tato voda v létě chybět a Česko bude závislé jen na srážkách. Podle Českého hydrometeorologického ústavu české hory kumulovaly ve stejném období loňského roku desetkrát tolik vody, přesněji 2,87 miliardy metrů krychlových.
„Byly i jiné významné lokality, které akumulovaly sníh, jako například Českomoravská vrchovina, kde sníh letos de facto není. V minulosti měly tyto oblasti ve sněhu ‚uloženy‘ desítky milimetrů, což znamenalo akumulaci jednoho i dvou měsíčních srážkových úhrnů,“ uvedl pro portál bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. „V řadě vrtů jsme podle kolegů z ČHMÚ na podnormálních nebo vysoce podnormálních stavech. Ale ani v povrchové vrstvě do jednoho metru není půda tolik nasycená, abychom mohli čekat, že v nejbližších týdnech dojde k výraznému zlepšení situace, a to zvláště v severozápadních a jižních Čechách,“ myslí si Miroslav Trnka.
Pro globální firmu lidi nemáme: Na ihned.cz se můžeme dočíst, že „i v Česku může z nuly vyrůst globální firma, kde budou působit zahraniční topmanažeři, říká šéf firmy Y Soft“. Tento IT projekt Václava Muchny „dosud rostl, v budoucnu tomu tak být nemusí, protože trh s kancelářským tiskem, na němž Y Soft závisí, na celém světě soustavně klesá“. Podnikatel hovoří o tom, že by chtěl „vytvořit topmanagement z lidí, kteří už postavili velké globální firmy s obratem v řádech stamilionů eur. Jejich prostřednictvím můžeme do Y Softu přitáhnout růstové know-how a podpořit tím naši vnitřní změnu. Lidi, kteří by takové požadavky splňovali, v Česku nenajdeme. Snad s výjimkou Avastu tu globální společnosti nemáme“. Tedy ne v tom smyslu, že by tu činily svá strategická rozhodnutí, tvrdí podnikatel.