Biden v amerických primárkách uspěl na jihu, Sanders vede v Kalifornii. Bloomberg zklamal a odstoupil

Bývalý americký viceprezident Joe Biden vede v devíti ze 14 států, v nichž se v úterý rozhodovalo o nominaci opozičních demokratů na úřad hlavy státu. Jak napsala agentura Reuters, Biden vede překvapivě i v Texasu, v němž se očekávalo vítězství senátora Bernieho Sanderse, který vedl po předchozích nominačních soubojích. Texas je po Kalifornii druhým státem, v němž šlo v takzvaném superúterý o nejvíc volitelů, kteří budou kandidáta vybírat na nominačním sjezdu v červenci v Milwaukee.

Bývalý americký viceprezident Joe Biden má podle současného amerického prezidenta Donalda Trumpa velkou šanci stát se kandidátem demokratů v listopadových prezidentských volbách. Trump se tak dnes na twitteru vyjádřil k zatím ještě částečným výsledkům z úterních demokratických primárních voleb. "Demokraté se spojili a porazili Bernieho Sanderse. Opět!," napsal Trump s odkazem na Sandersův osud při nominačním souboji z minulé kampaně v roce 2016. Prohrál ho tehdy s demokratkou Hillary Clintonovu.

K vítězství kandidát potřebuje získat nejméně 1991 volitelů. Podle dílčích výsledků v superúterý Biden získal 264 delegátů, Sanders nejméně 190 a senátorka Elizabeth Warrenová 16. Někdejší newyorský starosta Michael Bloomberg má prozatím 11 delegátů a s jedním je na posledním místě pátá uchazečka o nominaci Tulsi Gabbardová.

O nejvíce volitelů - o 415 - jde v Kalifornii, kde má Sanders širokou základnu a očekává se tam jeho vítězství. Biden tam má prozatím 27 delegátů, což se označuje za lepší než očekávaný výkon. Sčítání v Kalifornii pokračuje a v minulých případech trvalo několik dní. Stanice Fox News tam ve svých odhadech vítězství přisuzuje Sandersovi.

Za největší překvapení se považuje Texas, kde se rozdělí 228 delegátů a sečteny jsou hlasy z 94 procent okrsků. Dílčí výsledky tam Bidenovi dávají podporu více než 33 procent voličů, Sandersovi necelých 30 procent. Sanders do texaské kampaně hodně investoval a spoléhal na přízeň tamní hispánské komunity. Biden tam ale získal příznivce umírněných názorů, kteří pro něj hlasovali po odstoupení dvou podobně orientovaných kandidátů z kampaně senátorky Amy Klobucharové a bývalého starosty South Bendu Petea Buttigiege.

O vítězství v Severní Karolíně, kde má Biden prozatím 35 delegátů oproti Sandersovým 15, se postarali podle očekávání černoši. Pozornost se upírá i k výsledku v Massachusetts, kde měla jako ve svém domovském státě podle předpokladů zvítězit Warrenová. Skončila tam ale až na třetím místě a opět za vítězným Bidenem (s 27 delegáty) a Sandersem (21). Warrenová jich má pouze 12 a daleko větším nebezpečím tam pro ni měl být podle očekávání Sanders. Biden navíc do kampaně v Massachusetts neinvestoval a neměl tam ani pracovníky své kampaně.

"Berniemu uškodilo i to, že v souboji zůstala Elizabeth Warrenová, která dovolila Ospalému Joemu (Bidenovi) nemyslitelné vítězství v Massachusetts. Byla to dokonalá bouře, v níž bylo mnoho dobrých států pro Joea," pokračoval Trump.

Bidenovu vítězství v Minnesotě napomohla Klobucharová, pro niž je tento stát domovem a která po odstoupení z kampaně deklarovala podporu Bidenovi. Někdejší viceprezident jí za podporu ještě v úterý poděkoval.

Jak uvádí Reuters, vítězstvím v dalším jižanském státě Alabamě Biden těží z výhody velké podpory mezi černošským obyvatelstvem.

Zatím příliš těsný výsledek je ve východním státě Maine, kde je mezi vítězícím Bidenem a druhým Sandersem po sečtení hlasů ze 72 procent okrsků jednoprocentní rozdíl. V domovském Vermontu Sanders zvítězil s deseti delegáty, zatímco Biden jich tam má pět.

Agentury shodně označují superúterý za velkolepý obrat v Bidenově kampani zejména po jeho neúspěších v Iowě a New Hampshiru. Kampaň chytila dech v sobotu s Bidenovým vítězstvím v Jižní Karolíně. V celkovém počtu kandidátů nyní Biden nad Sandersem vede poměrem 320:252. Špatný den a noc za sebou mají podle komentátorů vzhledem k výsledkům Bloomberg a Warrenová. Miliardář Bloomberg zaznamenal neuspokojivé výsledky, podle dosud sečtených a přepočítaných hlasů získal pouze 44 volitelů z 1344, o něž se v úterý bojovalo. 

Bloomberg po neuspokojivých výsledcích oznámil, že své snahy o zisk demokratické nominace do listopadových prezidentských voleb v USA končí. S odkazem na vyjádření štábu jeho kampaně to uvedla agentura Reuters. V dalších bojích se přitom chystá podpořit bývalého viceprezidenta Joea Bidena.

"Životaschopná cesta k nominaci již neexistuje," sdělil v prohlášení někdejší starosta New Yorku, který vynaložil na politickou reklamu v posledních měsících přes půl miliardy dolarů (11,4 miliardy korun). "Budu pracovat na tom, aby se stal dalším prezidentem Spojených států," uvedl pak na adresu Bidena, když mu vyjadřoval podporu.

Bloomberg se do nominačního klání zapojil až loni v listopadu a od té doby spustil i na americké poměry nebývale intenzivní předvolební kampaň, kterou financoval výhradně ze svých vlastních prostředků, celkově miliardář utratil více než 500 milionů dolarů. Nezúčastnil se přitom prvních čtyř volebních klání a svoje naděje vsadil na úspěch v takzvaném volebním superúterý.