Nový typ koronaviru přináší globální ekonomice dvojitou ránu, která ji v příštích měsících bude ničit. Nejenže zasáhl nabídku, protože řada továren v Číně i jinde přerušila výrobu, ohrožuje totiž i poptávku, neboť spotřebitelé nemají chuť nakupovat ani utrácet. Globální ekonomika je tak sevřena ve vzácném dvojitém šoku nabídky a poptávky, poznamenala agentura Bloomberg.
"COVID-19 znamená obzvláště zhoubný šok pro ekonomiku, protože je to šok jak na straně poptávky, tak na straně nabídky," uvedl hlavní ekonom společnosti Analytics Mark Zandi. COVID-19 je onemocnění, které nový typ koronaviru způsobuje.
Na jedné straně epidemie snižuje kapacitu výroby zboží, protože řady čínských továren zůstávají zavřené a zaměstnanci jsou doma. To zastavuje výrobu zboží v zemi a připravuje firmy jinde ve světě o materiál, který potřebují k vlastnímu podnikání. Tento šok na straně nabídky byl zpočátku považován za krátkodobý problém, který se snadno vyřeší, jakmile se podaří dostat virus pod kontrolu. Z toho důvodu počáteční předpovědi počítaly s tím, že globální růst bude ve tvaru písmene V, tedy v prvním čtvrtletí půjde prudce dolů a pak v následujících týdnech opět rychle nahoru.
Tyto počáteční předpoklady vývoje v roce 2020 jsou nyní v troskách, protože klesá i poptávka. Vzhledem k tomu, že virus už není spojen pouze s Čínou, narůstají obavy mezi spotřebiteli po celém světě. Ti pak nejsou ochotni nakupovat, cestovat ani chodit do restaurací. Výsledkem by mohlo být, že firmy přestanou najímat nové zaměstnance nebo investovat, což dál negativně ovlivní výdaje.
"Klasická recese zahrnuje výpadek poptávky ve vztahu k nabídce," upozorňuje bývalý činitel americké centrální banky (Fed) David Wilcox, který teď pracuje v Petersonově institutu pro mezinárodní ekonomiku. "V této běžnější situaci tvůrci hospodářské politiky vědí, jak pomoci zaplnit chybějící poptávku. Ale tento případ je mnohem komplikovanější, protože zahrnuje negativní dopady na nabídku i poptávku," dodal.
To také vysvětluje, proč světová ekonomika míří do nejslabší expanze od recese v roce 2009 a proč jsou inflační cíle centrálních bank stále méně dosažitelné. Ani odborníci se přitom nedokážou shodnout, zda současná situace inflaci zvýší, nebo naopak sníží. Na jedné straně výrobní firmy, jako je Samsung či , mají problémy s obnovením výroby, což způsobí nedostatek zboží, na straně druhé ale podniky typu Hyatt a United Airlines zrušily výhled hospodaření, protože vývoj poptávky je nejistý.
Fed v úterý na mimořádném zasedání snížil základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu. To je nejvíce od roku 2008 a zároveň první takový krok od začátku globální finanční krize před 12 lety. Nicméně snížení úroků továrny znovu neotevře, ani nevrátí lidi do práce. I když podpoří poptávku, až epidemie skončí, budou muset být bankéři pravděpodobně vynalézavější a kombinovat snížení úroků s cílenými programy, které udrží tok úvěrů a ochrání důvěru.
Řešení šoků na straně nabídky je obvykle pro bankéře obtížnější, protože je potřeba rychle obnovit výrobu, dopravní či telekomunikační sítě nebo těžbu. Jejich řešení je tak obvykle na straně fiskálních orgánů, tedy vlád a úřadů, které ale zatím zůstávají pozadu a nechávají vše na bankéřích.
"Snížení sazeb určitě nepomůže znovu doplnit prázdné regály v obchodech s potravinami," uvedla analytička Seema Shahová ze společnosti Principal Global Investors. "Měnová politika je k ničemu, jestliže nabídka nemůže uspokojit poptávku," dodala.
Na straně poptávky, kde jsou centrální banky přirozeně první, kdo reaguje na vývoj, může povaha šoku tentokrát snížit efektivitu měnové politiky. Nižší náklady na úvěry sice mohou pomoci zvýšit kupní sílu domácností, vliv této pomoci je však omezený, když jsou miliony lidí zavřeny doma kvůli opatřením, která mají zabránit šíření viru, nebo proto, že se bojí nákazy. To zřejmě vysvětluje také rozhodnutí čínské centrální banky, která zatím plošně nesnížila úrokové sazby, ale přistupuje raději k cíleným opatřením. Například umožnila bankám mít větší objem špatných úvěrů a zmírnila pravidla prodeje dluhopisů.
Je tedy i na vládách, aby se zapojily. Vládní výdaje sice asi nebudou schopny zabránit šíření viru, ale mohou pomoci nahradit prudce klesající poptávku spotřebitelů. Hlavní ekonom Chetan Ahya odhaduje, že fiskální deficit čtyř hlavních vyspělých ekonomik a Číny stoupne letos nejméně na 4,7 procenta hrubého domácího produktu z loňských 4,1 procenta. To bude nejvyšší schodek od roku 2011.
Zdroj: ČTK, Bloomberg