„V Itálii jsou restrikce uplatňovány již 45 dní. Ne týden, ne deset dní nebo jeden měsíc, ale 45 dní. A budou trvat dál,“ napsal před několika dny na stránkách Medium.com Marco Brambilla. Podle něj se tak stále jasněji ukazuje jedna podstatná věc: Úplně nám unikají klíčové informace ohledně COVID-19. Zmiňuje v této souvislosti i článek, který zveřejnil italský portál ilPost.it, v němž Francesco Costa tvrdí následující: Vědecký přístup, čísla a moderní statistické analýzy nedokážou přinést to, co slibují. Jednoduše řečeno, lidí s jejich pomocí nedostávají odpovědi na základní otázky týkající se šíření a rizika koronaviru.
Brambilla poukazuje zejména na to, jak složité je odhadnout průběh epidemie, počet zemřelých, nakažených a uzdravených. A v neposlední řadě i načasování našeho návratu k běžnému způsobu života. „Nikdo nebyl zatím schopen přijít s odpovědí. Je tedy věda tak neschopná? Proč modely a metody nefungují? Důvod je jednoduchý: Modely se nemýlí, ale problém je s daty, na kterých stojí. Máme sice k dispozici technologie, jako jsou big data, o kterých se hovoří jako o revoluci. Nedocházela nám ale jedna podstatná věc. Pokud do modelu dáme nekvalitní data, dostaneme nekvalitní výsledky,“ píše Brambilla.
Víme, že pokud model pracuje s nepřesnými daty, nemá smysl spoléhat se na jeho výsledky. Přesto to podle Brambilly stále činíme a příkladem je právě Itálie. Jde totiž o zemi, která má jeden z nejvyšších počtů testů na koronavirus na 1 000 obyvatel. „A stále to není dost. Lidé se tak diví, proč po 45 dnech restrikcí nedochází k poklesu počtu nově nemocných. Modely založené na prvních datech predikovaly, že vrcholu epidemie bude dosaženo asi před měsícem. Jenže namísto poklesu se tento počet drží stále na zhruba stejné úrovni a poklesy jsou jen přechodné,“ píše Brambilla. Vysvětlení pak podle něj může být jednoduché a spočívá právě v kapacitě testování.
Obrázek ukazuje, jaký vývoj předpovídal na počátku března model (žlutě) a jaký byl vývoj skutečný:
Vědci podle Brambilly již nějaký čas poukazují na to, že ať už jsou oficiální informace jakékoliv, jde jen o zavádějící čísla. Tedy čísla, která odrážejí pouze to, jak moc je daná země schopná testovat a skutečnou situaci ohledně počtu nakažených. Takže sice všichni doufáme, že počet nových případů už začne klesat, ale možná si neuvědomujeme, že zveřejněné číslo odráží hlavně to, kolik lidí bylo právě testováno. Nejde tedy o „nové případy onemocnění“, ale o onemocnění, které mohlo propuknout před řadou dní a nyní bylo pouze potvrzeno. K tomu se přidává řada dalších problémů: Testy mohou vycházet falešně pozitivní či falešně negativní. Různé oblasti mají také úplně jiný přístup ke shromažďování a práci s daty.
Brambilla poukazuje i na skutečnost, že může existovat velké množství případů, které nevykazují symptomy, tudíž nejsou testovány. Může být také velké množství lidí, kteří sami zůstanou v karanténě a uzdraví se, aniž by šli na testy. Větší kvalitu by měla mít data z jednotek intenzivní péče, ale i zde může platit opak. Objevily se třeba případy, kdy lékaři již nemohli nemocné na JIP poslat, protože nebyly kapacity. A podle některých informací například některé domovy pro seniory ani nemocné na JIP neposílaly. Zmatek pak panuje i u počtu uzdravených. Některé země a regiony považují za uzdravené ty, kteří byli propuštěni z nemocnice, jiné zase například ty, kteří byly dvakrát testováni s negativním výsledkem.
Zavádějící mohou být i čísla týkající se počtu zemřelých. Na počátku pandemie do nich nemuseli být zahrnuti pacienti s mírnějšími příznaky, kteří neprošli testy. Podle Brambilly přitom jde o stovky či tisíce lidí. Některé země a vlády pak přímo manipulují s čísly, zejména s počty zemřelých. A „i v transparentních a svobodných zemích některé instituce, a to zejména pečovatelské domy, popírají rozsah nákazy a dokonce i počet mrtvých“. Podle Brambilly je tak zřejmé, že sice máme k dispozici moderní technologie zpracování dat, ale pokud nemáme kvalitní data, „správné odpovědi nedostaneme.“ Potřebujeme tedy „objektivní data získaná díky systematické a ucelené strategii zahrnující celou populaci“.
Zdroj: Medium.com