Změny v ústavě, jež umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi ještě dvojí znovuzvolení do nejvyššího úřadu, podpořilo 77,9 procenta účastníků referenda, 21,27 procenta bylo proti. Oznámila to dnes ústřední volební komise po sečtení všech hlasů. Komise také uvádí, že účast činila 65 procent, z čehož vyplývá, že úpravu základního zákona podle oficiálních údajů podpořila zhruba polovina z přibližně 110 milionů všech ruských voličů.
Změny v základním zákoně umožní Putinovi opětovná zvolení i po vypršení nynějšího mandátu v roce 2024, a to na dvě další šestiletá období. Mohl by tak setrvat u moci až do května 2036.
Referendum začalo 25. června a skončilo ve středu ve 20 hodin místního času každého časového pásma. Dílčí výsledky přitom začaly úřady uveřejňovat už v době, kdy se v západních částech rozlehlé země ještě hlasovalo. Opozice průběžné výsledky hlasování zpochybnila.
Předsedkyně ústřední volební komise Ella Pamfilovová ve středu, v poslední den hlasování, ale prohlásila, že nebyla zjištěna žádná vážná narušení referenda, vyskytly se jen "určité provokace". Dnes ministerstvo vnitra prohlásilo, že "díky přijatým opatřením" k žádnému porušení zákona nedošlo.
Nicméně objevila se například upozornění na možnost dvojího hlasování - osobně v hlasovacím středisku a pak elektronicky. Na autora upozornění, který to sám udělal, aby tuto možnost dokázal, si policie následně "posvítila". Západní média také zaznamenala případy vyvíjení nátlaku na voliče.
Putin, který první zásadnější reformu ústavy od jejího přijetí inicioval lednovým projevem k poslancům, ještě v úterý apeloval na voliče, aby šli k urnám a svým hlasováním podpořili "stabilitu, bezpečnost a prosperitu" vlasti. Hlasování bylo původně naplánováno na 22. dubna, ale muselo být odloženo kvůli pandemii covidu-19.