Představitelé americké centrální banky (Fed) minulý měsíc vyjádřili znepokojení nad závažností ekonomického poklesu způsobeného pandemií nemoci covid-19. Pokles ekonomické aktivity v USA byl na jaře podle nich patrně nejstrmější od konce druhé světové války. Vyplývá to ze včera zveřejněného zápisu z červnového zasedání, na kterém banka svou základní úrokovou sazbu podle očekávání ponechala beze změny v pásmu nula až 0,25 procenta.
Představitelé Fedu na zasedání konstatovali, že propad ekonomiky "nedopadá na všechny Američany stejně". Diskutovali o prudkém nárůstu nezaměstnanosti, který dopadá zejména na nízkopříjmové skupiny, ženy, afroamerickou a hispánskou komunitu.
Fed na zasedání, které se konalo 9. a 10. června předpověděla, že hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států v letošním roce klesne o 6,5 procenta. Zároveň slíbila, že bude pokračovat v rozsáhlé podpoře domácí ekonomiky, která se potýká s dopady šíření koronaviru.
V příštím roce očekává Fed nárůst ekonomiky o pět procent. "Pokračující zdravotní krize bude mít v blízké době silný dopad na ekonomickou aktivitu, zaměstnanost a inflaci a přináší značná rizika pro hospodářský výhled na středně dlouhé období," uvedla centrální banka v prohlášení zveřejněném po červnovém zasedání.
Představitelé Fedu předpokládají, že základní úroková sazba zůstane v blízkosti nuly minimálně do roku 2022. Banka rovněž slíbila, že bude pokračovat v nákupech dluhopisů v dosavadním tempu. Měsíčně by tak měla nakupovat vládní dluhopisy za 80 miliard dolarů (1,9 bilionu Kč) a cenné papíry kryté hypotékami za 40 miliard dolarů.
Šéf Fedu Jerome Powell slíbil, že banka bude usilovat o návrat zaměstnanosti a ekonomiky na dřívější úrovně. "Jsme odhodláni využít všechny své nástroje," uvedl. "Je to dlouhá cesta. Bude to určitou dobu trvat," dodal.