Senátní volby vyhráli Starostové, spolu s SLK získali 11 mandátů z 27 možných. Předseda STAN Vít Rakušan uvedl, že je hnutí připraveno navrhnout kandidáta na šéfa horní komory. Za ODS bylo zvoleno pět kandidátů, za KDU-ČSL tři. Propadla ČSSD, která neobhájila ani jeden z deseti mandátů. Oslabilo i vládní hnutí ANO, když udrželo jedno křeslo ze dvou. K urnám přišlo 16,74 procenta voličů, což je čtvrtá nejmenší účast u senátních voleb.
Nejsilnější frakci by měli mít Starostové společně s TOP 09, a to 28 členů. "Doufáme, že náš senátorský klub i Senát jako celek bude i nadále protiváhou ke vládní většině, která v posledních měsících selhává," řekl Rakušan. V případném návrhu nového předsedy Senátu bude podle něj STAN vycházet z názoru vlastního senátního klubu. Vedení by nijak nezasahovalo do jeho rozhodnutí, pokud by v horní komoře vznikla jiná dohoda.
Předsedou Senátu je nyní Miloš Vystrčil (ODS). Občanští demokraté by měli mít nyní nejméně 21 senátorů. Podle jejich předsedy Petra Fialy bude strana se STAN jednat o křesle předsedy pro Vystrčila. "Reálné to je, protože (Vystrčil) je vynikajícím reprezentantem nejen Senátu, ale i České republiky," uvedl Fiala s tím, že vyjednávání začnou velmi brzy. Vystrčil doplnil, že záleží na dohodě senátorů a k vyjednávání chce přistupovat s pokorou.
Premiéra Andreje Babiše slabý výsledek jeho hnutí ANO nepřekvapil. Doufá, že Senát nebude místem opozice, které a priori odmítá všechno, co navrhuje vláda. "A pokud bude změna na místě předsedy, doufejme, že to bude člověk, který bude chtít spolupracovat s vládou, a ne dělat politiku," řekl.
Vládní sociální demokracii zbyli po dnešních volbách jen tři senátoři, což nestačí k vlastnímu senátorskému klubu. Předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček to bere jako jednoznačnou prohru. "Naši kandidáti kampaň neošidili a víme bohužel, že pro naše voliče není Senát tak důležitý jako pro voliče opozice," uvedl. Na výsledku se podle něj podepsala mimo jiné nízká účast. "Před námi stojí velká výzva v podobě sněmovních voleb, které se konají příští rok," připustil Hamáček.
Lidovci by si měli zachovat 12 členů. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka označil výsledek za drtivé vítězství opozičních stran. Je to podle něj vzkaz, jak lidé vidí konání vlády. Výsledek lidoveckých kandidátů ale skončil podle něj za očekáváním. Jurečka doufal, že se straně podaří obhájit šest senátorských křesel.
Čtvrtou nejpočetnější frakcí by měl být i s pirátskými senátory Klub pro liberální demokracii - Senátor 21 se sedmi členy. Klub ANO by měl být šestičlenný. Početní složení frakcí ovšem ovlivní i to, zda se k nim v rámci povolebních vyjednávání připojí v případě zvolení některý ze zástupců menších uskupení.
V horní komoře už nezasedne její bývalý předseda Milan Štěch (ČSSD). V Senátu byl 24 let a byl tak nejdéle sloužícím senátorem. Ve volebním obvodu Pelhřimov ho porazil Jaroslav Chalupský (za Svobodné) se ziskem 52,43 procenta hlasů.
Kromě Štěcha mandát neobhájili ani šéf senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (původně za ČSSD, nyní Za občany), ani předseda evropského výboru Václav Hampl (za KDU-ČSL) a ani miliardář Ivo Valenta (za Soukromníky).
Senátorkou nebyla zvolena ani někdejší disidentka a bývalá ombudsmanka Anna Šabatová (za Zelené). Návrat do horní komory se přes podporu TOP 09, ODS a STAN nezdařil řediteli Knihovny Václava Havla Michaelu Žantovskému na rozdíl od Ondřeje Febera. Starosta Stonavy a někdejší senátor Unie svobody, který v minulosti kandidoval i za zemanovskou Stranu práv občanů, se nyní prosadil jako člen ANO.
Podle očekávání v senátních volbách uspěla Miroslava Němcová (ODS) nebo Pirátka Adéla Šípová, která převezme štafetu nejmladší senátorky. Ze staronových senátorů se prosadili Jitka Seitlová (KDU-ČSL), starosta Vrchlabí Jan Sobotka a David Smoljak (oba za STAN) nebo Václav Láska a Tomáš Goláň z klubu Senátor 21.
Letošní účast byla mírně vyšší než před dvěma lety. Nejhorší výsledek v případě senátních voleb byl v roce 2016, kdy k urnám přišlo 15,38 procenta voličů.