Opoziční strany kritizují způsob, jakým premiér Andrej Babiš (ANO) předkládá návrh na zrušení superhrubé mzdy, a také návrh na další rozvolnění rozpočtových pravidel. Zástupci stran to uvedli na tiskových konferencích před dnešní schůzí Sněmovny. Vládní daňový balíček, do kterého chce Babiš vložit svůj poslanecký návrh, by měla dolní komora projednávat dnes. Podoba a způsob předložení návrhu představuje podle Národní rozpočtové rady závažné porušení základních pravidel procesu přípravy rozpočtu. Vicepremiér a předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček předložil svůj návrh na zrušení superhrubé mzdy.
Babiš navrhuje zdaňovat zaměstnancům hrubou mzdu sazbou 15 procent doplněnou o sazbu 23 procent pro příjmy zhruba nad 140.000 korun měsíčně. Snížení daně z příjmu je zamýšleno na dva roky. Hamáčkův návrh počítá se sazbami 19 a 23 procent od příštího roku bez omezení na dva roky. Současně v jiném pozměňovacím návrhu Hamáček navrhl zvýšit základní daňovou slevu na poplatníka z nynějších 24.840 na 27.240 ročně. Návrh státního rozpočtu na příští rok, který v říjnu schválila vláda se schodkem 320 miliard korun, s dopady zrušení superhrubé mzdy nepočítá.
Na twitteru Hamáček uvedl, že jeho návrh má dopad na rozpočet 25 miliard, zatímco Babišův 70 miliard. V koaliční smlouvě se přitom ANO a ČSSD zavázaly, že vládní návrhy zákonů o daních a poplatcích včetně zákonů na podporu jejich správy budou předkládány výlučně jako koaličně dohodnuté. Podobný spor se dříve týkal bankovní daně, kterou chtěla ČSSD předložit jako poslanecký návrh. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale tehdy varovala, že by se jednalo o porušení smlouvy.
Premiér zároveň navrhl další rozvolnění rozpočtových pravidel. Vláda by tak nemusela například zpracovávat na jaře 2021 rozpočtovou strategii na další roky a tzv. strukturální deficit, tedy deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, pro rok 2021 odhadne ministerstvo financí až v létě 2021 a bude z něj vycházet při stanovení pravidel pro další roky.
Schillerová dnes vyzdvihla u daňového balíčku zejména zrychlení odpisů nebo snížení spotřební daně na naftu, což podle ní pomůže podnikatelům. Babišův návrh na zrušení superhrubé mzdy označila za významnou pomoc pro všechny zaměstnance, podle ní bude znamenat, že se všem zvýší čisté příjmy.
Návrh na další rozvolnění rozpočtových pravidel kritizoval předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. "Krizi nesmíme zneužívat k tomu, abychom totálně rezignovali na jakákoli pravidla a zneužili ji k neefektivnímu rozhazování peněz bez ohledu na budoucnost," řekl. Podle něj mají smysl krátkodobá opatření na pomoc ekonomice, v dlouhodobém horizontu ale je třeba směřovat k vyrovnanému rozpočtu, podobně jako Německo nebo Rakousko.
Kvůli nastavení daňových sazeb i plánovanému rozvolnění rozpočtových pravidel považují Babišův návrh za problematický také Piráti. Uvolnění pravidel budou chtít zcela vyškrtnout, řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík. Premiérem navrhovanou sazbu 15 procent budou chtít nahradit 19 procenty a místo toho zvýšit daňovou slevu na poplatníka, což by podle nich víc pomohlo lidem s nižšími a středními příjmy a zároveň by to mělo menší dopad na příjmy rozpočtu.
ODS podle místopředsedy Martina Kubky znovu předloží vlastní návrh na zrušení superhrubé mzdy a zavedení jedné patnáctiprocentní sazby. Návrh by podle něj neměl být projednáván v režimu legislativní nouze, vyžaduje větší debatu. Zároveň občanští demokraté nechtějí, aby se otevřely další možnosti rozvolnění rozpočtových pravidel.
Místopředsedkyně STAN Věra Kovářová kritizovala způsob, jakým Babiš návrh předkládá. Starostům nejvíc vadí, jak návrh dopadne na rozpočty obcí a krajů. "Připravujeme pozměňovací návrh, kterým budeme kompenzovat obcím a krajům výpadky. Nemohou nést na svých bedrech rozhodnutí vlády," řekla. Kraje podle ní návrh připraví asi o sedm a obce o 20 miliard korun. Dalším pozměňovacím návrhem chce STAN zamezit rozvolnění rozpočtové odpovědnosti.
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka kritizoval, že se předsedové dvou koaličních stran nedokázali shodnout a podávají vlastní poslanecké návrhy. Babišův návrh podle něj KDU-ČSL nemůže podpořit, protože znamená obrovský dopad na státní rozpočet a vláda neřeší, jak výpadek nahradit. Nesouhlasí také s tím, že by snížení daně z příjmu platilo jen na dva roky. Lidovci by jako jednodušší řešení s nižším dopadem na rozpočtu považovali snížení daňového zatížení pracujících a rodičů zvýšením slevy na poplatníka a na děti.
Navržené sazby nového zdanění by podle poslance KSČM Jiřího Dolejše měly jen minimální vliv na čisté mzdy nízkopříjmových skupin obyvatel, výrazně by si ale polepšili lidé s vyššími příjmy. Uvolnění pravidel by podle něj znamenalo "otevření dluhových stavidel" a konsolidace veřejných rozpočtů po pandemii by se protáhla až za rok 2030. Hnutí SPD podporuje zrušení superhrubé mzdy, také podle něj ale nejméně pomůže nízkopříjmovým pracujícím. Navrhlo několik pozměňovacích návrhů, například zvýšení základní slevy na poplatníka ve třech variantách.