Vláda schválila další rozšíření daňových úlev pro podnikatele a firmy zasažené opatřeními proti šíření koronaviru. Úřad promine zálohy splatné od 15. října do 15. prosince pro daň z příjmu fyzických osob i firem, zálohy na silniční daň splatné 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince a úroky z prodlení u daně z přidané hodnoty (DPH). Na twitteru o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) mezitím oznámila, že vláda prodloužila do konce roku vyplácení příspěvků na náhrady mezd z programu Antivirus firmám, které musely kvůli výpadku poptávky, surovin či personálu omezit výrobu a služby. Premiér Andrej Babiš (ANO) zároveň předložil ve Sněmovně již dříve avizovaný návrh na zrušení superhrubé mzdy. Místo toho navrhuje zdaňovat od příštího roku zaměstnancům hrubou mzdu sazbou 15 procent a u příjmů nad 48násobek průměrné hrubé mzdy sazbou 23 procent.
Ministerstvo financí již dříve upozornilo, že stačí, aby podnikatelé finanční správě zaslali oznámení, že splňují podmínky generálního pardonu ohledně daní, a to i e-mailem.
MF rovněž dříve oznámilo, že dnes posune splatnost DPH pro podnikatele z maloobchodu a služeb, na které přímo dolehla nejnovější vládní opatření v boji s koronavirem. Splatnost DPH za třetí čtvrtletí a září, která je dnes, posune resort do konce roku. Zároveň ale úřad upozornil, že pardon se nebude týkat prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně, a proto je nutné daňové přiznání i kontrolní hlášení podat v zákonné lhůtě.
Schillerová již dříve také upozornila, že pokud podnikatelé za letošní rok očekávají daňovou ztrátu, mohou si do výše této ztráty požádat o vratku daně z příjmů, kterou zaplatil ve dvou předchozích letech a do patnácti dnů po podání žádosti o vrácení bude mít peníze na účtu. "Institut zpětného uplatnění daňové ztráty byl přijat právě pro tyto situace," uvedla.
Ministerstvo také dříve informovalo, že mohou podnikatelé nadále využívat některých opatření v rámci tzv. liberačního balíčku, která byla zavedena během jarní vlny pandemie. Jde například o plošné prominutí správního poplatku za podání žádostí na finanční nebo celní úřad nebo plošné prominutí DPH na bezúplatné dodání základních ochranných prostředků, u nichž vznikla povinnost přiznat daň v období od října do prosince.
"V případě potřeby lze samozřejmě využívat i nejčastější individuální nástroje, které daňové zákony dlouhodobě upravují za účelem zohlednění individuální tíživé situace na straně daňových subjektů," upozornilo MF. Jde o možnost žádat o posečkání daně či rozložení její úhrady na splátky, možnost požadovat snížení či zrušení záloh, možnost žádat prodloužení vybraných lhůt či jejich navrácení v předešlý stav nebo možnost žádat o individuální prominutí úroků z prodlení, penále a pokuty za nepodání kontrolního hlášení.
Vláda prodloužila do konce roku výplatu příspěvků B z Antiviru
Vláda prodloužila do konce roku vyplácení příspěvků na náhrady mezd z programu Antivirus firmám, které musely kvůli výpadku poptávky, surovin či personálu omezit výrobu a služby. Na těchto příspěvcích s označením B stát od poloviny března podle údajů ministerstva práce zatím vyplatil 12,5 miliardy korun.
Firmy mohly dosud od státu při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin získat zpátky 60 procent vyplacené náhrady mzdy do 29.000 korun superhrubé mzdy.
Babiš navrhl zrušit superhrubou mzdu a zavést sazby 15 a 23 pct
Premiér Babiš předložil ve Sněmovně návrh na zrušení superhrubé mzdy. Místo toho navrhuje zdaňovat od příštího roku zaměstnancům hrubou mzdu sazbou 15 procent a u příjmů nad 48násobek průměrné hrubé mzdy sazbou 23 procent. Svůj návrh chce vložit do vládního daňového balíčku, který by měla v úterý projednávat Sněmovna. Návrh státního rozpočtu na příští rok, který v říjnu schválila vláda, s dopady zrušení superhrubé mzdy nepočítá.
Podle dřívějšího vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by reálný výpadek příjmů veřejných rozpočtů kvůli zrušení superhrubé mzdy měl být něco přes 70 miliard korun. Z toho 50 miliard korun by připadlo na státní rozpočet.
Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. To je potom u zaměstnanců základ daně z příjmů. Superhrubou mzdu zavedla od roku 2008 reforma, kterou prosadila vláda Mirka Topolánka (ODS).
Babiš v důvodové zprávě uvádí, že navrhované snížení daňového zatížení práce je zamýšleno pouze na dva roky. O definitivním daňovém režimu a výši sazeb se podle něj rozhodne podle aktuálního ekonomického a fiskálního vývoje.