Aktualizováno Německá ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí navzdory dalšímu zpřísněním karanténních opatření vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,1 procenta. Oznámil to dnes německý statistický úřad. Výsledek je mírně lepší, než se čekalo. Ve třetím čtvrtletí růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 8,5 procenta, což ale byla reakce na rekordní propad z druhého kvartálu způsobený pandemií. Míra nezaměstnanosti v zemi v lednu podle předběžných údajů zůstala na šesti procentech.
V meziročním srovnání ekonomika v závěru roku vykázala pokles o 3,9 procenta. Znamená to mírné zlepšení proti třetímu čtvrtletí, kdy meziroční propad HDP činil čtyři procenta.
Ekonomové v anketě agentury Reuters očekávali, že ekonomika zůstane ve čtvrtém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům beze změn. U meziročního srovnání očekávali pokles o čtyři procenta.
Německo má největší ekonomiku v Evropě, na které je závislá i řada českých firem. Přísnější uzávěra kvůli šíření nového typu koronaviru dopadá hlavně na soukromou spotřebu, naopak stavebnictví a export zboží ekonomiku podpořily.
Statistický úřad potvrdil, že propad HDP za celý loňský rok dosáhl pěti procent. Předloni ekonomika vzrostla o 0,6 procenta, což bylo nejpomalejší tempo od roku 2013.
Německý trh práce
Míra nezaměstnanosti v zemi v lednu podle předběžných údajů zůstala na šesti procentech. Počet lidí bez práce ve zhruba 83milionovém Německu ale překvapivě klesl, a to o 41.000 na 2,729 milionu. Vyplývá to ze sezonně očištěných údajů, které dnes zveřejnil spolkový úřad práce.
Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že nezaměstnaných naopak 6000 přibude. Čísla odrážejí snahy německé vlády udržet lidi v zaměstnání pomocí podpůrných opatření. Poprvé jsou v nich zohledněna rovněž aktuální koronavirová omezení.
Nejnovější údaje o ochranném režimu kurzarbeit pocházejí z listopadu. Podle statistiků v tomto měsíci pracovalo na zkrácený úvazek a mzdu jim dorovnával stát 2,26 milionu lidí. Nejvíce, téměř šest milionů lidí, takto pracovalo loni v dubnu.