Německá vláda snížila odhad letošního růstu německého hospodářství o polovinu. Hrubý domácí produkt (HDP) se tak zvýší jen o 0,5 procenta, uvedla dnes na tiskové konferenci ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová. Na vině je podle ní konflikt na Blízkém východě a jeho dopad na světové hospodářství. V lednové prognóze vláda kancléře Friedricha Merze počítala pro letošek s růstem HDP o jedno procento.
"Hospodářské oživení očekávané pro tento rok znovu zbrzdily vnější geopolitické šoky," uvedla ministryně Reicheová. "Válka v Íránu vyhnala do výše ceny energií a surovin. To přináší zátěž pro domácnosti a zvyšuje náklady pro německé hospodářství," dodala.
V pravidelné podzimní prognóze vláda předpokládala, že německá ekonomika vykáže růst o 1,3 procenta. V lednu odhad snížila na jedno procento a nyní na 0,5 procenta. Vlastní prognózu zveřejnila na začátku dubna i pětice předních německých hospodářských institutů, podle kterých se letos HDP zvýší o 0,6 procenta. Příští rok podle Reicheové růst dosáhne 0,9 procenta. Vše ale bude záviset na vývoji konfliktu na Blízkém východě, který je spojen "s řadou proměnných".
Podle vládního odhadu dosáhne inflace v Německu v letošním roce v průměru 2,7 procenta a v příštím roce 2,8 procenta. V březnu kvůli dopadům války v Íránu inflace vzrostla na 2,7 procenta z únorového tempa 1,9 procenta.
Změna prognózy odráží důsledky války, kterou na konci února vyvolaly Spojené státy a Izrael napadením Íránu. Deklarovaným cílem bylo zabránit Teheránu v dalším rozvoji vojenského jaderného programu a programu balistických raket. Írán v odvetě zahájil útoky na Izrael, na americké vojenské základny na Blízkém východě i na vojenské a civilní cíle v okolních arabských státech. Teherán také blokuje Hormuzský průliv, jímž běžně prochází přibližně pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG).
Německo je největším obchodním partnerem České republiky, řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá. V posledních letech se ale německá ekonomika potýká s řadou problémů, mimo jiné kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovních sil, americkým clům či konkurenci z Číny. K tomu se přidaly problémy s růstem cen energií vyvolaným právě konfliktem na Blízkém východě.