Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Udělá to kvůli tomu, že se na firmu vztahuje daň z mimořádných zisků, kterou dnes schválila Sněmovna. Podle holdingu je zdanění takových firem nesmyslné a v zahraničí nefunguje. Firma to napsala na Twitteru.
EPH v reakci na zavedení daně z neočekávaných zisků přesune svůj evropský trading do zahraničí. Jde konkrétně o dceřinou společnost EP Commodities (EPC). Její tržby letos zřejmě překročí 500 mld eur, očekávaná daň z příjmu více než miliarda Kč.
EP Commodities (EPC) podle mluvčího Daniela Častvaje v předchozích letech vybudovalo v Praze centrum svého evropského obchodování s komoditami, přestože elektřina vyrobená v ČR má na objemech obchodů firmy podíl asi jedno procento. "Na základě tohoto strategického a do značné míry patriotistického rozhodnutí jsme v ČR dobrovolně platili daně, dávali mimořádně kvalifikované pracovní příležitosti a využívali různé služby českých firem. Naše činnost má silnou dynamiku rozvoje, loni jsme dosáhli tržby 357 miliard eur, letos předpokládáme překročení hranice 500 miliard eur. Očekávaná daň z příjmů právnických osob za rok 2022 by mohla vysoce přesáhnout miliardu korun. Zdanění těchto zahraničních příjmů českou windfall daní je naprosto nesmyslné. Vládu jsme o situaci informovali, přesto rozhodla zahraniční příjmy z windfall daně nevyjmout,“ uvedl Častvaj.
Podle něj holding souhlasí s tím, aby v současné situaci byla část zisků z vysokých cen energií, které jsou generovány v českých energetických firmách, využita na částečné snížení negativních dopadů energetické krize. Schválená legislativní úprava jde podle holdingu v případě obchodu s energetickými komoditami výrazně dál, a nedává tak smysl.
"Vláda se zřejmě rozhodla podle hesla, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Náš evropský trading se bude proto rozvíjet v jiné jurisdikci, státní rozpočet přijde o miliardové příjmy a Česká republika o ekonomickou aktivitu s mimořádně vysokou přidanou hodnotou, o kterou musí u zahraničních investorů jinak složitě bojovat," dodal Častvaj.
O místě, kde bude společnost nově působit, zatím podle něj rozhodnuto není.
Sněmovna daň z neočekávaných zisků schválila v takzvaném daňovém balíčku, která dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky od příštího roku. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny.
Foto: EP Produzione, EPH
Zdroje: ČTK,