Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, je nejvyšší od roku 1999. Bankovní rada dnes také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Nezměnila se ani výše lombardní a diskontní sazby. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je nadále šest procent.
Trh nepočítá ani s dalším zvýšením sazeb ze strany ČNB, a naopak předpokládá, že ČNB začne od poloviny letošního roku úrokové sazby mírně snižovat, komentuje výši sazeb hlavní ekonom ČBA Jakub Seidler. "V tržních sazbách je zaceněno, že se 3M Pribor ze současné úrovně 7,16 % do konce roku dostane na hodnotu 5,5 %, tj. že se základní sazba ČNB sníží o cca 1,7 procentního bodu."
Navzdory očekávání snižování sazeb se však koruna stále nachází na svých nad očekávání silných úrovních. ČNB ve své poslední prognóze měla modelový předpoklad hodnoty kurzu koruny v 1Q23 ve výši 24,6 Kč z a euro. Průměrná hodnota kurzu od začátku roku je zhruba o 3 % silnější, což přináší měnová zpřísnění odpovídající zhruba třem „hikům“ o 25 bodů, upozorňuje Seidler. I z toho důvodu patrně nová makroekonomická prognóza nebude vyžadovat další zvýšení sazeb, tak jak tomu bylo u té předešlé.
Navzdory stabilním sazbám ČNB tržní úrokové sazby delších splatností postupně mírně klesají a jsou tak spíše na nižších úrovních z pohledu několika posledních čtvrtletí, což měnové podmínky mírně uvolňuje a i přes stabilitu sazeb ČNB přináší možnost snižování hypotečních sazeb.
ČNB zlepšila odhad vývoje ekonomiky, čeká letos pokles HDP o 0,3 procenta
Česká národní banka (ČNB) dnes zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,3 procenta. V listopadové prognóze předpokládala, že se výkonnost ekonomiky sníží o 0,7 procenta. Centrální banka ale zhoršila výhled inflace, která by letos v průměru měla činit 10,8 procenta. V listopadu ČNB předpokládala inflaci průměrně 9,1 procenta. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Aleš Michl.
"Recese na začátku roku bude mírnější, než čekala listopadová prognóza, a to zejména díky příznivému vlivu na energetických trzích a robustnější zahraniční poptávce," řekl Michl. Podle prognózy ČNB se ale sníží domácí poptávka i firemní investice. Pokles domácí poptávky je přitom podle Michla důležitý k oslabení inflačních tlaků.
"S odezněním nákladových tlaků se pak ekonomika postupně vrátí k růstu," doplnil Michl. Pro příští rok ČNB předpokládá hospodářské oživení, HDP by měl vzrůst o 2,2 procenta.
V lednu očekává ČNB výrazné zrychlení meziroční inflace proti prosinci, a to zejména kvůli konci úsporného tarifu a zvýšení cen elektřiny a plynu na vládní cenové stropy. Vliv bude mít i tradiční lednová úprava ceníků, které podle prognózy ČNB bude výraznější než v jiných letech. To vše by mělo přispět k tomu, že za celý rok bude průměrná inflace 10,8 procenta.
Michl ale upozornil, že v dalších měsících očekává zvolňování inflace, ve druhé polovině roku by se měla dostat pod deset procent. "V první polovině příštího roku se inflace dohodne na hodnoty poblíž inflačního cíle," doplnil guvernér ČNB. Inflační cíl centrální banky je na dvou procentech. Pro příští rok centrální banka očekává průměrnou inflaci 2,1 procenta.
Průměrný kurz koruny pro letošní rok ČNB očekává na úrovni 24,50 CZK/EUR. V listopadové prognóze pro letošek předpokládala průměrně 24,80 CZK/EUR. Ve středu přitom koruna uzavírala obchodování na 23,78 CZK/EUR.
Michl na tiskové konferenci odmítl kritiku, že příliš silná koruna komplikuje český export. Zdůraznil, že silná koruna pomáhá snižovat inflací, kterou guvernér považuje za největší problém české ekonomiky. "Silná koruna je základním kamenem k tomu, abychom snížili inflaci, protože zlevňuje dovozy a působí rychleji než úrokové sazby," prohlásil. Zopakoval také závazek ČNB zabránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Pro ponechání úrokové sazby bylo pět členů rady ČNB, dva chtěli zvýšení
Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech dnes hlasovalo pět členů bankovní rady České národní banky (ČNB), dva navrhovali zvýšení o půl procentního bodu. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Aleše Michla na tiskové konferenci po jednání rady. Na příštím jednání bankovní rada zváží, zda sazby ponechá na současné úrovni, nebo je zvýší, řekl Michl.
Na předchozích jednáních vždy viceguvernér Marek Mora a člen rady Tomáš Holub navrhovali růst sazeb, naposledy v prosinci rovněž o půl procentního bodu. Pro Moru bylo dnešní rozhodování o sazbách poslední, 12. února mu stejně jako členovi rady Oldřichu Dědkovi skončí šestiletý mandát.
Michl uvedl, že podle základního scénáře makroekonomické prognózy ČNB by nyní měla bankovní rada sazby zvýšit a následně znovu snížit. Bankovní rada ale projednala i alternativní scénář, který počítá se stabilitou sazeb na současné úrovni po delší dobu. V obou scénářích inflace shodně klesá do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB v první polovině příštího roku.
Guvernér ale upozornil, že bankovní rada je připravena sazby zvýšit, pokud by vzrostlo riziko poptávkové inflace. Za proinflační rizika označil expanzivnější fiskální politiku, než se nyní očekává, a zvýšení inflačních očekávání, které by vedlo ke vzniku mzdově-inflační spirály.
Základní úroková sazba je na sedmi procentech od loňského června. Analytici už nepředpokládají, že by ji centrální banka zvyšovala.
Podle Michla je v Česku inflace vyšší než v jiných státech kvůli souběhu vnějšího nákladového šoku a domácí poptávkové inflace. Bankovní rada tak bude muset v příštích letech vést restriktivnější měnovou politiku než v minulosti. "Nedovolit vznik tolika poptávkovým tlakům, které se pak mohou rozjet, když přijde nákladový šok," řekl.
Zdroj: ČTK, ČBA