Dominik Rusinko: ECB zvedla sazby o 50 bps. Trhy rozhodnutí přesto vidí jako holubičí

Evropská centrální banka dnes v souladu s očekáváním a dopředu avizovaným krokem zvýšila úrokové sazby o 50 bazických bodů, čímž posunula svou hlavní depozitní sazbu na 2,5 %. Až dnešním rozhodnutím se tak úroková sazba ECB nachází nad tzv. neutrálním pásmem (odhadovaném mezi 1,0 a 2,0 %), tj. měnové podmínky by měly ve vztahu k ekonomické aktivitě působit restriktivně.

Potřebu zvýšit úrokové sazby na dostatečně restriktivní úroveň akcentovala Rada guvernérů již v prosinci, neboť jen tak bude centrální banka schopna zajistit včasný návrat inflace k 2% cíli. Připomeňme, že inflace v eurozóně sice v lednu meziročně zpomalila z 9,2 % na 8,5 %, nepříjemně vysoká, resp. perzistentní však zůstává – z hlediska měnové politiky relevantnější – jádrová inflace (5,2 %). Právě vzhledem k tlakům na jádrovou inflaci dnes ECB dodala i velmi konkrétní forward guidance, když se zavázala k dalšímu 50 bps růstu sazeb na svém březnovém zasedání.

Po březnovém zasedání by mělo ze strany ECB dojít k vyhodnocení následného postupu směrem k nastavení sazeb. Christine Lagardeová se sice na tiskové konferenci snažila zdůraznit, že tento krok neznamená otočku kurzu, nicméně její komunikace nebyla v tomto směru příliš přesvědčivá a už vůbec ne srozumitelná. Trhy i proto interpretují rozhodnutí ECB jako holubičí, což vede k poklesu eurových úrokových sazeb a sázkám na nižší vrchol terminální sazby na úrovni 3,25 % (vs. 3,50 %).

Na dnešním zasedání zároveň Rada guvernérů potvrdila spuštění programu kvantitativního utahování (QT) od začátku března. Centrální banka bude redukovat objem reinvestic v rámci programu APP průměrně o 15 mld. EUR měsíčně. Za zmínku rovněž stojí, že měnová politika ECB se viditelně otáčí zeleným směrem, neboť zbývající reinvestice u podnikových dluhopisů budou „vychýleny výrazněji směrem k emitentům s lepší klimatickou výkonností“.