Aktualizováno Evropská centrální banka dnes podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na tři procenta. Rada guvernérů ji zvýšila popáté za sebou, zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. ECB ve svém dnešním oznámení také uvedla, že úroky bude zvyšovat i nadále. V březnu plánuje zvýšit sazby o dalších 50 bps. Depozitní sazba se zvýšila také o půl bodu a je na 2,50 procenta.
ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září a říjnu pak ECB základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu. V prosinci tempo zvyšování poprvé zpomalila na 0,5 procentního bodu, neboť se domnívá, že inflace je blízko vrcholu. Navíc v eurozóně hrozí ekonomická recese.
ECB navýšila depozitní sazbu na 2,5 %, což je nejvíce od roku 2008. „Rada guvernérů hodlá na svém příštím březnovém zasedání o měnové politice zvýšit úrokové sazby o dalších 50 bazických bodů,“ uvedla v prohlášení. "Pak zhodnotí následnou cestu své měnové politiky."
Euro po rozhodnutí ECB kleslo o 0,2 % na přibližně 1,097 USD. Peněžní trhy přidaly do sázek půlbodový nárůst v březnu, a zároveň snížily sázky na vrchol cyklu utahování pod 3,5 %.
Čtvrteční oznámení následuje po spoustě povzbudivých ekonomických údajů, které ukazují další ústup inflace a ustupující šance na recesi ve 20členné eurozóně – navzdory válce, která stále zuří na jejím prahu. I po prudším lednovém zpomalení, než se očekávalo, zůstává inflace v eurozóně na úrovni 8,5 %, což je více než čtyřnásobek cíle ECB ve výši 2 %.
Navíc jádrová inflace neustupuje a podněcuje jestřáby, jakým je šéf nizozemské centrální banky Klaas Knot a rakouský Robert Holzmann, aby spekulovali, zda mají půlbodové kroky přetrvat i ve druhém čtvrtletí, zvláště když vyšší výpůjční náklady zatím ekonomiku znatelně nepoškozují. Ale holubice v Radě guvernérů, mezi něž patří Ital Ignazio Visco a řecký Yannis Stournaras, upřednostňují postupnější kroky od března. Mohou poukazovat na pokles cen zemního plynu vyvolaný teplým počasím. A nedávno oznámená pauza v cyklu zpřísňování ze strany Bank of Canada jim dává další munici.
Průzkum agentury Bloomberg z minulého měsíce předpokládá zvýšení o 50 a 25 bazických bodů na březen a květen. To by zvýšilo depozitní sazbu na 3,25 %, kde podle analytiků zůstane až do poloviny roku 2024.
Zdroj: ČTK, Bloomberg