Průměrná mzda v Česku se v letošním druhém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,7 procenta na 43.193 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 11,1 procenta, se ale mzda reálně snížila o 3,1 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla sedmé čtvrtletí v řadě. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
"Meziroční poklesy se však zmírňují a za samotný letošní rok by již mzdy reálně neklesaly, příčina tkví v loňské základně. Reálný mzdový růst se odvíjí především od inflace neboli růstu spotřebitelských cen. Ten v letošním druhém čtvrtletí dosáhl 11,1 procenta, což byla značně vysoká hodnota, ovšem nejnižší od prvního čtvrtletí 2022," uvedli statistici v analýze.
"ČNB očekávala růst mezd v 2. čtvrtletí ve výši 8,6 %, v tržních odvětvích o 9 %, v netržních pak o 6,6 %. Mírněji tak rostly nakonec mzdy jak u tržních odvětví, (8,2 %), tak netržních (5,6 %). ČNB ve své poslední prognóze čeká růst mezd v letošním roce o 8,7 %, v příštím roce pak o 7,8 %, ministerstvo financí pak ve výši 8,1 a 5,8 %, odhad ministerstva financí byl pro 2. čtvrtletí blíže reality (7,9 %), tudíž odhad celoročního růstu mezd kolem 8 % se zdá v nyní pravděpodobnější," nastiňuje další možný vývoj Jakub Seidler, hlavní ekonom ČBA.
Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 7,8 procenta na 36.816 korun, u mužů dosáhl 39.847 korun, u žen byl 33.862 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 19.320 a 70.247 korunami.
"Z pohledu vývoje reálných mezd se tak v současnosti pohybuje tuzemská ekonomika na úrovni 1. čtvrtletí 2018, tj. nejníž za posledních 5 let," pokračuje Seidler s odkazem na graf:

Podle Seidlera je však třeba dávat pozor na to, že mzdy nezahrnují výdělky OSVČ, jejichž počet je i vzhledem k popularitě švarcsystému nad průměrem EU, a tak může být celková dynamika výdělků zkreslena.
Nejvyšší průměrná mzda byla ve druhém čtvrtletí v peněžnictví a pojišťovnictví, kde přesáhla 76.500 korun. Na druhém místě byly informační a komunikační činnosti se mzdou kolem 75.500 Kč. Třetí příčku pak s odstupem drží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s necelými 63.000 Kč. Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství, dosahují zhruba 25.500 korun. V administrativních a podpůrných činnostech činí asi 30.000 Kč a oddíl ostatní činnosti eviduje mzdu 32.000 Kč.
"Nejrychleji rostly mzdy v 2. čtvrtletí (stejně jako v přechozích čtvrtletích) v odvětví výroby a rozvodu elektřiny a plynu (+13,7 % yoy), následovaly činnosti v oblasti nemovitostí či těžba a dobývání, nejpomaleji naopak ve vzdělávání, kultuře," doplňuje Seidler, viz tabulka:

Téměř všechna odvětví zaznamenala u mezd reálný pokles. Jedinou výjimkou byla stejně jako v prvním čtvrtletí energetika, kde nominální nárůst o 13,7 procenta znamenal reálný přírůstek o 2,3 procenta. Ve zpracovatelském průmyslu se pak meziročnímu snížení reálných mezd těsně vyhnula výroba motorových vozidel a výroba elektrických zařízení.
Zdroj: ČTK, ČSU, ČBA