První pokles amerických sazeb jako by se odkládal na “neurčito”. Ještě v lednu 2024 trhy věřily, že úrokové sazby do konce roku klesnou pod 4 %. Dnes jsou si čím dál méně jisté jakýmkoliv pohybem sazeb směrem dolů - trhy se stěží odváží vsadit na jeden nebo dva poklesy sazeb. Na vině je především relativně odolný trh práce a s tím související vysoké momentum jádrové inflace - ta překvapila v březnu opět vyšší hodnotou (0,4 % m/m). Kdyby momentum z posledních měsíců vydrželo, je pravděpodobné, že se jádrová inflace usadí v USA spíše v blízkosti 4,0 než 2,0 %. I proto bude Fed letos se snižováním úrokových sazeb opravdu opatrný - a změna očekávání se pozitivně podepisuje na dolaru a naopak negativně na všech středoevropských měnách včetně koruny.
Velkou otázkou zůstává, zda na americké křivce ještě v tuto chvíli existuje prostor pro další “přecenění očekávání”? Jednoduše řečeno, mohou trhy úplně odbourat sázky na pokles amerických sazeb v tomto roce, popřípadě začít koketovat s možností jejich růstu. Pokud by na něco takového došlo, byl by to pro trhy asi “psychologický šok”, který by mohl ještě krátkodobá aktiva včetně koruny “vytrestat”.
V základním scénáři s ničím takovým sice nepočítáme, ale v záloze na nás číhají dvě potenciální rizika. Na prvním místě jde o americké volby (v minulosti jsme již zmiňovali) - vítězství Donalda Trumpa by pravděpodobně přineslo výrazné navýšení cel a z toho vyplývající tlak na jádrovou inflaci a vyšší úrokové sazby. A za druhé, Spojené státy mají zatím tak odolný trh práce (a setrvačnou jádrovou inflaci) i díky mimořádnému rozpočtovému impulsu (letos stále deficit okolo 7 % HDP). Při pohledu na volební sliby Joe Bidena a Donalda Trumpa to přitom zatím vypadá spíše na další kola daňových škrtů. A při výrazně uvolněné fiskální politice si Fed těžko bude moct dovolit rychle sundávat nohu z brzdového pedálu.
*** TRHY ***
Koruna
Inflační čísla se nijak výrazně neodchýlila od očekávání a euro/koruna tak v závěru týdne spíše sledovala pohyb na eurodolaru, který ji příliš radosti neudělal. V tomto týdnu je kalendář domácích událostí bez výraznějších impulsů (stabilní PPI) a čekáme spíše přetrvávající defenzivu na české měně pod tlakem zisků amerického dolaru.
Eurodolar
Eurodolar po bezprecedentním útoku Íránu na Izrael nevykazuje žádný výrazný nárůst volatility. Měnový pár nicméně setrvává poměrně nízko, což je výsledek vysokých inflačních dat v USA.
Dolarové úrokové sazby se drží velmi vysoko, přičemž drahá ropa a tím i nepřímo benzín nedávají naději na jejich pokles. Dnes odpoledne budou ve hře další důležitá konjunkturální data v podobě amerických maloobchodních tržeb za březen. Pokud se tržby udrží v blízkosti odhadů trhu, tak to bude značit, že výsledek HDP za první kvartál bude znovu velmi dobrý (aneb další podpora pro dolar).
Akcie
Hlavní americké indexy v pátek oslabovaly, přičemž rozbuškou byly dopolední výsledky velkých amerických bank. Ty oslabovaly zejména kvůli slabším výhledům, a to u investorů vzbudilo otázky, zda i další firmy nebudou reportovat horší čísla. Tvrdou ránu dostaly i společnosti Intel a AMD. Ty oslabovaly o 4,7 % a 4 %. Propadly se i akcie Roku o zhruba 3 %. Hlavní akciové indexy uzavřely páteční den následovně: S&P 500 -1,46 %, Nasdaq 100 -1,66 % a Dow Jones -1,24 %.