Závěr týdne měl patřit bankám, ale přebil je Írán

Nálada na finančních trzích se v závěru týdne citelně zhoršila, což je vidět napříč třídami aktiv. Na trzích dozníval efekt dat, ECB, komentářů a obecně měnové politiky, načež se pozornost měla stočit k fundamentu díky výsledkům velkých amerických bank. Jenže do hry vstoupil další faktor dosud číhající v pozadí - bezpečnostní otázka. Zásadní byla zpráva, že se Izrael připravuje na přímý útok z Íránu, který má přijít velmi brzy - možná už zítra. 

Citlivě na podobné zprávy z tohoto regionu reaguje ropa, která stoupá zhruba o 2,5 procenta. Dopad na sentiment je ale plošnější a poptávka po riziku jde dolů. S&P500 je níž o procento, Nasdaq ještě o trochu víc. Zájem investorů naopak táhne vzhůru cenu zlata, které překonává metu 2400 dolarů, a dluhopisů. Na jejich výnosech vidíme větší propad v Evropě (Německo 10Y -10 bps), ale USA na tom nejsou o moc jinak. Dolar rozšiřuje zisky a proti euru se obchoduje na 1,0630.

Zmíněné banky situaci nezachránily, ačkoli při výhledu delšího období vysokých úrokových sazeb a silné ekonomiky se na ně podle nás docela sázelo. Jako hlavní problém asi můžeme označit zklamání z výhledu čistého úrokového výnosu JPMorgan, které akcie posílá strmě dolů. Ovšem ani Citi nebo Blackrock nepřesvědčily a relativně nejlépe je na tom Wells Fargo obchodující u včerejšího závěru. 

Jako drobné minus můžeme započítat americkou spotřebitelskou důvěru za duben. Podle předběžných výsledků průzkumu Michiganské university se zhoršilo jak hodnocení současné situace, tak očekávání. Navíc se překvapivě zvedla krátko- i dlouhodobá inflační očekávání. V ročním horizontu spotřebitelé čekají růst cen o 3,1 procenta, v horizontu 5-10 let pak vidí 3procentní inflaci.