Po druhé světové válce byli investoři na americkém akciovém trhu z 90 % jednotlivci, kteří obchodovali na vlastní účet. Proto to měl Warren Buffett tak lehké – při jeho obchodech byli jeho protistranou často nezkušení lidé. Pro CNBC to uvedl hlavní ředitel výzkumu v Buckingham Asset Management Larry Swedroe, který v první části rozhovoru hovořil i o zlatu jako investičním aktivu a faktorech, které rozhodují o dlouhodobé návratnosti na akciovém trhu. Ve druhé části hovořil i o současné situaci na americkém trhu.
Situace na akciovém trhu se během desetiletí měnila a nyní podle experta naprostou většinu obchodů provádí velké instituce, které mají mimo jiné k dispozici vědce včetně fyziků a matematiků. „To je nyní konkurence pro Warrena Buffetta,“ který také během posledních deseti patnácti let už nedosahuje vyšší návratnosti než ostatní. Předtím se mu to dařilo, ale trhy postupně objevily příčiny vyšší návratnosti a využívají je.
Swedroe poukázal na to, že řada investičních fondů nyní sleduje faktory, jako je velikost firem, jejich citlivost na pohyb celého trhu či ziskovost. To jsou faktory, které podle jeho výzkumu dlouhodobě skutečně určují výši návratnosti, ale u každého fondu může být jiný rozsah využívání této strategie. Nejzajímavější jsou pak podle experta ty, které strategii využívají s největší intenzitou (měřeno relativně k jejich nákladům a poplatkům).
Investor se domnívá, že každým rokem jen malá skupina akcií předčí svou návratností celý trh. A je nemožné předem určit, které akcie to budou. Každý rok tak i nějaký fond dosáhne výjimečných výsledků, a to do něj přiláká nové investory. Podle experta ale data ukazují, že u fondů jejich výjimečnost nepřetrvává delší dobu. Swedroe k tomu dodal, že během posledních desetiletí prudce klesal podíl investorů, kteří dosáhli za daný rok lepších výsledků než celý trh. Trh totiž dosahuje vyšší efektivity.
Expert míní, že velmi slabých výsledků dosahují zejména ti investoři, kteří „obchodují na základě emocí a toho, co se právě teď děje na trhu.“ Jejich počet ale klesá a „dnes jich je už mnohem méně“. K tomu dodal, že volatilita jednotlivých akcií je v průměru dvojnásobná ve srovnání s volatilitou celého trhu. Profil rizika a očekávané návratnosti je tak ve druhém případě obecně mnohem horší. Trhy přitom „jsou efektivní, i když ne dokonale, občas se mohou objevit bubliny.“
Swedroe k současnému dění na trzích dodal, že akcie velkých firem se obchodují s vysokými valuacemi, což implikuje nižší dlouhodobou návratnost. Pak tu jsou ale třeba akcie menších hodnotových firem, které se dají považovat za kvalitní. Jejich valuace jsou podle experta na úrovni odpovídající hluboké recesi. Podobné to je s některými rozvíjejícími se trhy a u těchto aktiv se podle experta dá čekat vyšší dlouhodobá návratnost. K tomu, že akcie menších a hodnotových firem již řadu let zaostávají za trhem, pak řekl, že desetiletí je z hlediska výzkumu a toho, co říkají data, „informačním šumem.“ Historie jasně říká, že menší společnosti a hodnota si dlouhodobě vedou lépe, ale jde o velmi dlouhé období.
„Jedinou správnou reakcí na to je diverzifikace, abyste nezůstali jen s jedním špatně si vedoucím aktivem.“ Expert tak radí investorům, aby drželi mezinárodní diverzifikované portfolio. U fondů pak rozhoduje to, zda lze jejich návratnost poměřovat k nějakému indexu. A také jejich transparentnost.
Zdroj: CNBC