Poslední výsledková sezóna podle analytika Branislava Sotáka přinesla ještě silnější argumenty pro pokračování AI cyklu. Poptávka po výpočetním výkonu dál převyšuje nabídku, životnost drahých GPU se prodlužuje a na obzoru se rýsuje nový způsob, jak do AI infrastruktury nalít stovky miliard dolarů. Přesto zůstává jedna zásadní otázka: kdy a kde se obrovské investice do umělé inteligence začnou skutečně vracet?

Obsah:
00:41 AI cyklus jede dál
01:57 Návratnost investic
04:43 IPO Anthropic a OpenAI
06:02 Boj o kapitál
07:59 Compute jako nová třída aktiv
13:45 Univerzální Nvidia
21:29 Pozitivní AI obrázek

Výsledková sezóna nepřinesla jediný zásadní signál, který by zpochybňoval pokračování investičního cyklu kolem umělé inteligence. AI investiční příběh se tak po další výsledkové sezóně nejen nezhoršil, ale v některých ohledech vypadá ještě přesvědčivěji než před několika měsíci. Branislav Soták zůstává přesvědčený, že poptávka po výpočetním výkonu stále převyšuje nabídku a že současný cyklus investic do umělé inteligence má prostor pokračovat. „Za celou výsledkovou sezónu si momentálně nedokážu vybavit jediné vysloveně špatné číslo. Samozřejmě jsme místy viděli slabší reakce akcií na výsledky, ale jednotlivé indikace o stavu AI cyklu prakticky všechny ukazují, že bude pokračovat,“ říká Soták.

Kdo na AI skutečně vydělává?

Jednou z klíčových otázek současného cyklu zůstává monetizace. Podle Sotáka se paradoxně jako rizikovější část AI ekosystému profilují společnosti na jeho konci – takzvané frontier AI laboratoře, které vyvíjejí nejpokročilejší modely. Patří sem například OpenAI nebo Anthropic. Ekonomika samotných modelů je navíc pod tlakem konkurence. Open-source modely ze Západu i z Číny tlačí ceny dolů a část výpočetní zátěže se přesouvá k volně dostupným a méně výkonným modelům. To podle Sotáka znamená, že zisková marže se zatím ve větší míře přesouvá jinam. „Zatím ten profit podle všeho zůstává v hardwaru,“ říká.

Výsledková sezóna přesto přinesla pozitivní signály i ze softwarové části trhu. Soták jako výrazného vítěze zmiňuje Microsoft, přičemž velmi dobrá čísla představil také Palantir. Hodnota se tak podle něj začíná ukazovat i u firem, které vlastní infrastrukturu nebo vrstvu pod samotnými jazykovými modely.

IPO Anthropic ano, u OpenAI je Soták opatrnější

Pozornost investorů se bude soustředit také na budoucí IPO společností Anthropic a OpenAI. U první z nich je Soták výrazně optimističtější. „Anthropic je nejrychleji rostoucí firmou a podle všech indicií dokáže růst dokonce profitabilně i na frontier vrstvě, která je poměrně drahá. Pokud se dostane na trh, jeho IPO velmi pravděpodobně bude úspěšné,“ míní.

U OpenAI je naopak opatrnější. Problém podle něj není pouze v managementu, ale především v ekonomice podnikání. Firma sice rychle roste, její růst je ale velmi nákladný a spotřebovává prakticky všechny generované tržby. „OpenAI stále funguje se ztrátou a myslím, že k bodu zvratu má ještě poměrně daleko. Tady bych takovým optimistou nebyl,“ říká.

Na scénu vstupuje „compute“ jako nová třída aktiv

Případná dvě velká IPO navíc přicházejí v době, kdy se o kapitál uchází stále více projektů. Konkurence na kapitálových trzích roste nejen kvůli obrovskému americkému rozpočtovému deficitu, ale také kvůli makroekonomickému vývoji v Japonsku a financování samotné AI infrastruktury. Právě zde Soták vidí jeden z nejzajímavějších posunů posledních týdnů: Nvidia společně s velkými finančními institucemi, mezi něž patří Goldman Sachs, BlackRock či Blackstone, oznámila záměr mobilizovat až 500 miliard dolarů institucionálního kapitálu pro financování výpočetního výkonu. Výpočetní výkon by se tak mohl stát samostatně investovatelnou třídou aktiv. To může podle Sotáka zásadně změnit dostupnost a cenu kapitálu pro výstavbu datacenter.

„Třetí strany budou schopné investovat do výpočetního výkonu jako do nezávislé třídy aktiv. To je velmi zajímavé z hlediska dostupnosti kapitálu i nákladů financování,“ říká. Argumentem je podle něj i velikost potenciálního kapitálu. David Solomon z Goldman Sachs v této souvislosti upozornil, že jen v amerických money-market fondech je zaparkováno přibližně 9 bilionů dolarů, zatímco americký akciový trh má kapitalizaci kolem 100 bilionů dolarů. Kapitálu tedy podle Sotáka na trhu pravděpodobně je dostatek, jde především o to vytvořit mechanismus, který jej nasměruje do nové třídy aktiv.

V budoucnu si přitom lze představit standardizované finanční produkty navázané na výpočetní výkon – například forwardy či futures na kapacitu datacenter. „Mohou vzniknout standardizované produkty a otevřít se nový trh, který těm, kdo tuto infrastrukturu financují, zajistí větší dostupnost kapitálu a kapitál také zlevní,“ říká.

Současně ale upozorňuje, že finanční inženýrství samo o sobě neřeší otázku návratnosti. Právě zde vzniká paralela s hypoteční krizí, která je s podobnými finančními konstrukcemi historicky spojována. „Zatím tak daleko ještě nejsme. Finanční trhy jsou od toho, aby efektivně alokovaly kapitál, a většinu času to dělají poměrně dobře,“ konstatuje Soták. Riziko podle něj vzniká ve chvíli, kdy se na produktivní aktiva začne nabalovat příliš mnoho spekulace.

Zatím podle něj ale trh spíše vytváří novou investiční infrastrukturu než spekulativní bublinu. A první výsledky naznačují, že financování skutečně zlevňuje. CoreWeave například podle posledních výsledků zaznamenal meziroční pokles procentních nákladů na obsluhu dluhu.

Nvidia získává další výhodu

Nový způsob financování může být důležitý také pro samotnou Nvidii. Pokud se budou datacentra financovat jako samostatná produktivní aktiva, bude záležet na tom, jaký hardware v nich bude instalován. A právě zde má Nvidia podle Sotáka silnou pozici. Její čipy jsou univerzální a podporují širokou škálu modelů. Nad hardwarem navíc stojí softwarová vrstva CUDA, která umožňuje výkon dále optimalizovat.

Ještě důležitější je podle něj skutečnost, že Nvidia je ochotna poskytnout záruky za část financování. Pokud by nebyla dostatečná poptávka po nově vybudovaných kapacitách, Nvidia by podle oznámení převzala reziduální hodnotu části hardwaru. To přímo míří na jeden z hlavních argumentů medvědů kolem AI. Ti upozorňují, že hardware může zastarávat rychleji, než se investice vrátí.

Praxe ale podle Sotáka začíná ukazovat něco jiného. Hyperscaleři původně počítali s užitečnou životností GPU serverů kolem tří let, dnes ji řada z nich prodlužuje až na šest let. CoreWeave navíc uzavřel kontrakt na cluster postavený na čipech Nvidia A100 z roku 2020, který má trvat až do roku 2029. „To znamená, že i devět let po uvedení a instalaci čipu si tento hardware stále najde ekonomické využití. To poměrně výrazně nabourává tezi o rychlé depreciaci a negativním dopadu na profitabilitu,“ upozorňuje Soták.

Dalším argumentem je vývoj cen za pronájem GPU výkonu. U čipů H100 podle Nvidie vzrostla cena zhruba z 1,70 dolaru za GPU hodinu v roce 2025 na 2,40 dolaru. U novějšího Blackwellu se ve stejném období cena zvýšila přibližně z 5,30 na 7 dolarů. Podle Sotáka to podporuje tezi, že AI datacentrum není pouze rychle zastarávající hardware, ale může představovat produktivní aktivum, jehož výnosnost se díky růstu poptávky, cenové síle a technologickému pokroku zvyšuje.

Nvidia zůstává první volbou

Pokud jde o samotné investice do polovodičového řetězce, Soták v současnosti nevidí důvod hledat složitější alternativu. „Pokud se bavíme o poměru očekávaného nebo viditelného růstu a ceny, byla by to v tuto chvíli Nvidia. Moc bych nespekuloval s jinými jmény a volil bych lídra,“ říká. Nvidia je podle něj výjimečná tím, že má expozici na více částí dodavatelského řetězce. A zatímco se často hovoří o jednotlivých úzkých hrdlech, jejich význam je nakonec odvozen od samotné poptávky po výpočetním výkonu. Tu Nvidia stále ve velké míře obsluhuje.

Nová generace Vera Rubin by navíc měla podle Sotáka nabíhat do výroby rychleji než Blackwell. „Tempo růstu, které je enormní z té velké báze, na které Nvidia je, se pravděpodobně ani v dohledné době výrazně nezpomalí,“ domnívá se.

Příležitosti vidí ale i v síťové a optické infrastruktuře. Výsledky společností Lumentum a Coherent by měly přinést další indikaci o síle této poptávky. Rychlejší datová centra podle Sotáka totiž narážejí na fyzikální limity měděných spojů, což podporuje přechod k optickým technologiím. Valuace těchto firem jsou ovšem podle něj oproti Nvidii na jiné úrovni.

AI cyklus zůstává v dobré kondici

Celkový obrázek po výsledkové sezóně je tak podle Sotáka pozitivní. A možná ještě pozitivnější než na jejím začátku. Důležitá je přitom nejen síla jednotlivých firem, ale skutečnost, že AI komplex má dnes výrazný vliv na celý akciový trh. Když se v červenci AI segment otřásl, otřásl se podle Sotáka i celý trh. „Celková zpráva o stavu AI cyklu je z mého pohledu i po této výsledkové sezóně velmi pozitivní a možná pozitivnější, než byla na jejím začátku,“ uzavírá.

Investoři tak zatím nemají podle Sotáka zásadní důvod opouštět tezi o pokračujícím AI investičním cyklu. Naopak se objevují nové mechanismy, které mohou usnadnit financování další infrastruktury. Klíčová otázka však zůstává stejná jako před několika měsíci: zda rostoucí investice nakonec dokážou vytvořit dostatečnou ekonomickou hodnotu. První odpověď zatím přichází především z hardwaru. A tam je podle Sotáka příběh stále velmi silný.