USA: Obamův balíček zatím slibované zlepšení zaměstnanosti nepřinesl

Washington/Praha (ČTK) - Jedním z prvních zákonů, které podepsal Barack Obama po nástupu do funkce amerického prezidenta loni v lednu, byl balíček na podporu ekonomiky v celkové hodnotě 787 miliard dolarů (asi 14 bilionů korun). Soubor opatření, který Obama podepsal před rokem, 17. února 2009, kombinoval daňové úlevy se značnými vládními výdaji na infrastrukturu, zdravotnictví či ekologii a jeho hlavním cílem bylo vyřešit rostoucí nezaměstnanost. To se ale zatím i navzdory příchodu hospodářského oživení nedaří.

"Přetváříme americkou krajinu největší investicí do infrastruktury od chvíle, kdy prezident Eisenhower v padesátých letech začal budovat dálniční síť," prohlásil mimo jiné Obama po podpisu stimulačního balíku. Ve Sněmovně reprezentantů pro plán nehlasoval ani jeden republikán a v Senátu jej podpořili pouze tři republikáni.

Obamova opozice považovala většinu vládních výdajů za mrhání penězi daňových poplatníků. Podle republikánů balíček přináší jen nízké daňové úlevy a mnoho politicky motivovaných projektů. Část ekonomů se zase obávala především toho, že stimulační opatření přišla pozdě. Kritiku Obama ale schytal i z vlastních řad, když část demokratů volala po mohutnějším stimulu.

Výsledky plánu jsou zatím hodnoceny rozporuplně. Asi největším zklamáním je vývoj nezaměstnanosti. Loni v říjnu totiž míra nezaměstnanosti poprvé od roku 1983 přesáhla psychologickou hranici deseti procent a i přes malé zlepšení se stále pohybuje kolem desetiprocentní hranice. Obama tak přišel s dalším podpůrným balíčkem v hodnotě 155 miliard dolarů (asi 2,8 bilionu Kč) na podporu tvorby nových pracovních příležitostí, který Sněmovna schválila opět těsnou většinou hlasů loni v prosinci.

Ztráta pracovních míst společně s hrozivým rozpočtovým deficitem jsou katalyzátorem poklesu Obamovy popularity. Rozpočtoví analytici sice tvrdí, že balíček pomohl vytvořit až 1,6 milionu pracovních míst a zmírnil dopady hospodářské recese, na konci minulého roku přesto míra nezaměstnanosti v zemi činila deset procent a bez práce bylo 15,3 milionu lidí.

Za celý rok 2009 pak přišla ekonomika Spojených států o 4,2 milionu pracovních míst. Nadějí se staly údaje za leden, kdy se míra nezaměstnanosti překvapivě snížila na pětiměsíční minimum 9,7 procenta z prosincových deseti procent. Zaměstnavatelé v USA nicméně zrušili dalších 20.000 pracovních míst a od začátku hospodářské recese v prosinci 2007 americká ekonomika přišla celkově o 8,4 milionu míst.

Celkem je podle lednové zprávy Bílého domu vyčerpána více než polovina stimulu. Americká vláda zatím prostřednictvím daňových úlev a výdajů ekonomiku podpořila 263,3 miliardy dolarů, což je asi třetina záchranného balíčku. Dalších 149,7 miliardy již přislíbila na různé projekty a činnosti. Devadesát miliard dolarů šlo na ekologické projekty, na něž Obamova administrativa klade velký důraz.

Balíček podle zprávy přispěl k růstu HDP USA za celý rok 2009 dvěma procentními body. Ve druhém čtvrtletí to byl nárůst o dva až tři procentní body, ve třetím tři až čtyři procenta a v posledních třech měsících roku půl až tři procentní body. Zatímco v prvním čtvrtletí se HDP meziročně propadl o 6,4 procenta a ve druhém o 0,7 procenta, ve třetím čtvrtletí již zaznamenal růst o 2,2 procenta. V posledním čtvrtletí americká ekonomika stoupla o 5,7 procenta, tedy nejprudším tempem za více než šest let.

K podobným záchranným balíčkům sáhly i další země. Německý spolkový sněm například schválil podporu za celkem 50 miliard eur (zhruba 1,4 bilionu korun), což je největší balík opatření na stimulaci ekonomiky v poválečných dějinách Německa. Spojené státy již v říjnu 2008 také přijaly plán stabilizace finančního systému v hodnotě 700 miliard dolarů (zhruba 12 bilionů USD).