Praha - Ministr financí Eduard Janota se nebrání progresivnímu zdanění fyzických osob a zrušení superhrubé mzdy. Zdanění by ovšem mělo být rozumné, s nejvyšší sazbou 30 až 31 procent, uvedl v pořadu ČT Otázky Václava Moravce ministr. ČSSD navrhuje ve svém volebním programu obnovení progresivního zdanění s nejvyšší sazbou 38 procent. Janota ovšem zároveň považuje za rozumnější v době krize zvyšovat nepřímé daně.
"Jsem zastáncem progresivního zdanění. Naše rovná daň není vůbec rovná. Institut superhrubé mzdy není standardní," uvedl Janota. Extrémně vysoké platy byly podle něj kvůli stropům na sociální a zdravotní pojištění zdaňovány podstatně nižší sazbou, a proto je třeba ten systém narovnat.
"V době krize bychom neměli zvedat přímé zdanění, jsou jiné nástroje. Chceme zvýšit zaměstnanost a přitom bychom firmám brali zdroje. Jsem spíše pro zvyšování nepřímých daní," uvedl ministr. Zároveň upozornil, že je třeba se orientovat především na škrty v rozpočtu. U nepřímých daní je třeba podle ministra přihlížet i ke srovnání s okolními zeměmi. "Jestliže máme daně z cigaret větší než v okolních zemích, tak hrozí riziko spekulací. Zvyšování spotřebních daní má své meze," dodal.
Případné zvýšení daně z příjmu právnických osob o jeden procentní bod přinese rozpočtu podle Janoty maximálně tři miliardy korun. Zvýšení korporátních daní navrhují ve volebním programu sociální demokraté, a to na 21 procent ze současných 19 procent.
Podle hlavního ekonoma Českomoravské komory odborových svazů Jaroslava Ungermana ovšem nehraje v rozhodování firem ohledně investic zvyšování daní o jeden nebo dva procentní body vůbec žádnou roli.
V pořadu ČT Janota dále uvedl, že výsledky státního rozpočtu za první dva měsíce letošního roku nenaznačují, že by se hospodaření státu mělo letos dostat do problémů. "Hodnotit něco po dvou měsících je předčasné, ale zatím jsem v klidu. Zdá se, že rozpočet vychází tak, jak jsme předpokládali," uvedl ministr.
Většina položek rozpočtu se zatím ve srovnání s plány podle ministra plní lépe. "Nevidím riziko v dané chvíli jakkoliv zpochybnit, co jsme nastavili v rozpočtu. Ukazuje se, že rozpočet je postaven reálně a bylo správné nechat odhad růstu ekonomiky při přípravě rozpočtu na 0,3 procenta," uvedl Janota.
Schodek rozpočtu ke konci února činil 10,6 miliardy korun, zatímco loni ve stejném období rozpočet vykázal přebytek 5,4 miliardy korun. Přesto je podle Janoty výsledek lepší než loni, protože loni vláda do rozpočtu převedla téměř 32 miliard z rezervních fondů, což statistiku zkresluje.
Na celý letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 162,7 miliardy korun; loni rozpočet skončil v rekordním deficitu 192,4 miliardy korun.
Nejbližším možným termínem pro přijetí eura je podle ministra rok 2015. Nutné je ovšem snížit deficit veřejných financí ke třem procentům v roce 2013, což bude znamenat i výrazné škrty a změny výdajů i příjmů rozpočtu.
"Jestli v roce 2013 dáme signál, že splníme maastrichtská kritéria, tak budeme moci vstoupit do systému směnných kurzů. Tím pádem bude rok 2015 možný. Ale je to nejdřívější datum a bude to znamenat tvrdá cílená opatření na snížení deficitu, která nebudou mít charakter rychlých jednorázových opatření," uvedl Janota.
Naopak podle bývalého viceguvernéra ČNB Luďka Niedermayera je prvním technicky možným termínem přijetí eura rok 2013 nebo 2014. "Nedovedu si představit, že bychom řídili veřejné finance tak, aby byl deficit veřejných financí v roce 2013 nad třemi procenty," uvedl. Podle něj buď bude mít země euro, nebo ekonomika bude čelit neadekvátně silné koruně, jejíž kurz se bude pohybovat s velkými výkyvy.
Sociální demokraté plánují přijetí eura v roce 2015 až 2016. "Do roku 2013 snížíme deficit veřejných rozpočtů pod tři procenta HDP tak, abychom mohli v letech 2015 - 2016 přijmout euro," řekl v sobotu místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Ministr Janota zároveň upozornil, že když bude země snižovat deficit veřejných financí, tak nebude mít problémy s ratingovými agenturami. "ČR nemá problémy s dluhopisy, ale pokud nebudeme nic dělat s problémy, tak potom po nějaké době zjistíme, že náš dluh se zvedne o několik stovek miliard a pak zde hrozí určitá obdoba problémů, které vyrostly v Řecku," uvedl ministr.
Podle odhadů ministerstva financí deficit veřejných financí klesne letos na 5,3 procenta. Loni byl podle předběžných údajů MF deficit veřejných financí 6,6 procenta HDP. Česká národní banka pro letošní rok zhoršila odhad vývoje deficitu veřejných financí na 5,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Pro příští rok očekává rovněž zhoršení na 6,5 procenta.