Na dodatečná antiinflační rizika ukazují signály přicházející z reálné ekonomiky a především z finančního sektoru. Uvedl to viceguvernér ČNB Mojmír Hampl, podle kterého jsou nyní patrné nové faktory působící na inflaci směrem dolů, zatímco v úvodu roku Česká národní banka předpokládala delší stabilitu úrokových sazeb s jejich postupným nárůstem od druhé poloviny roku 2010. „Zdá se mi, že některé náznaky z reálné ekonomiky a také z finančního sektoru ukazují některá dodatečná protiinflační rizika," uvedl Hampl.
Podle Hampla je stále otevřenou otázkou, kdy skončí cyklus opakovaného snižování úrokových sazeb. Odmítl však jakkoli předjímat výsledek nejbližšího měnového jednání o nastavení sazeb jak na úrovni možného pohybu sazeb, tak na úrovni svého vlastního hlasování. "Mám trochu obavu o to, jak se bude vyvíjet dlouhý konec výnosové křivky," uvedl Hampl.
V rámci svého komentáře poskytnutého médiím také Hampl varoval před vysokými deficity státního rozpočtu. Ty by podle něho mohly přispět k nárůstu tržních úrokových sazeb. „Rizikem rostoucích fiskálních deficitů v Evropě je tlak na vyšší tržní úrokové sazby a utaženější podmínky něnové politiky,“ dodal.
Hampl byl na posledním měnovém jednání jedním ze čtyř členů bankovní rady, kteří prosadili ponechání sazeb na stávající úrovni 1,00 % na úrovni 2T reposazby. Na této úrovni jsou sazby nastaveny od prosincového snížení o 25 bazických bodů. Nyní je jeho jméno citováno spolu s viceguvernérem ČNB Miroslavem Singerem mezi možnými logickými nástupci současného guvernéra Tůmy v čele ČNB.
(Zdroj: Bloomberg)