Zápis z posledního zasedání bankovní rady se nesl v až překvapivě jestřábím duchu. Co to znamená? Pokud v nejbližších týdnech napětí na energetických trzích výrazněji nepoleví, přidáme do našeho základního scénáře s vysokou pravděpodobností jeden růst základní sazby (vrchol na 4,0 % nikoliv na 3,75 %).
Nejjasnější jestřábí signál vyslali centrální bankéři hned v úvodu zápisu – „Pokud se potvrdí odolnost domácí poptávky, pokračující silná úvěrová aktivita a přetrvání zahraničního nákladového šoku, může být vhodnou reakcí centrální banky další mírné zvýšení úrokových sazeb.“ Tato věta zní poměrně jasně a tím, že ji někteří centrální bankéři ještě „podtrhli“ sdílením na sociálních sítích, vysílá silný signál směrem k nejbližším zasedáním ČNB. Co konkrétně centrální bankéře trápí?
Je zjevné, že to je délka a síla energetického šoku přicházejícího z Blízkého východu. Pod tlakem vyšších cen ropy, a zejména také plynu a elektřiny vyhodnocují bankéři jinak i ostatní pro a proti inflační rizika. Na misce vah tak hrají slabší roli do této chvíle pozitivní proti-inflační signály: zpomalování momenta inflace služeb, tempa úvěrů domácnostem, slabší HDP či výrazná revize mzdové dynamiky. Na věci se „preventivně“ bankovní rada dívá z druhé strany: jádrová inflace zůstává zvýšená (přes nižší momentum inflace služeb), tempo úvěrů nefinančním podnikům dál sílí (na rozdíl od domácností), za slabé HDP mohou primárně zásoby (bez nich je domácí poptávka silná) a zvýšená zůstává stále i dynamika mezd.
Preventivní opatrnost je pochopitelná a souvisí s tím, že s natahováním blízkovýchodního konfliktu podle členů bankovní rady roste pravděpodobnost sekundárních přelivů vysokých cen energií a pohonných hmot do zbytku spotřebitelského koše. Ty zatím sice nikde nevidíme. To se však může podle ČNB změnit, až na spotřebitele i podniky začne od konce roku výrazněji působit dražší plyn a elektřina (které letos mimořádně zlevnily kvůli odpuštění POZE).
A proto právě vývoj na energetických trzích rozhodne o tom, zda ČNB v listopadu ještě jemně utáhne měnovou politiku. Nic sice není „rozhodnuto“ a radní Jakub Seidler dobře poukazuje na skutečnost, že ceny energií dokážou v případě pozitivního vývoje také rychle klesat. Na stávajících úrovních cen plynu a ropy je však pravděpodobnost dalšího růstu sazeb vysoká. Na druhou stranu je třeba si připomenout, že bankovní rada jako celek stále zvažuje pouze jemné dotažení měnových kohoutů. Současné agresivní sázky trhů na více než 4násobný růst sazeb (2leté tržní sazby na 4,9 %) jsou v každém případě daleko za hranou vesmíru, ve kterém centrální bankéři uvažují.
TRHY
Koruna
Silný dolar, drahá ropa a vysoké americké výnosy – to je koktejl, který se koruně vůbec nelíbí. Měnový pár se tak vyšplhal do blízkosti 24,40 EUR/CZK. Nijak pozitivně nepůsobí ani vyšší české tržní sazby nebo jestřábí zápis z posledního zasedání ČNB – je zřejmé, že určujícím faktorem na koruně je zahraniční (nepříliš příznivý vývoj). Na tom se nic nezmění ani v tomto zkráceném týdnu. Očekáváme pokračující obchodování v defenzivě.
Eurodolar
Americkému dolaru nadále fouká vítr do plachet, a proto se bez větších problémů obchoduje pod hranicí 1,14 EUR/USD. Rostoucí sázky na zpřísnění měnové politiky ze strany Fedu v kombinaci s pokračujícím nárůstem delších úrokových sazeb (desetiletý americký vládní výnos nad 5,2 %, nejvýše od roku 2007) se dolaru evidentně zamlouvají, stejně jako pokračující nejistota ohledně situace na Blízkém východě a znovu dražší ropa.
Eurodolarový trh čeká v tomto týdnu celá paleta důležitých čísel. V Americe to bude ve středu cenový index PCE, preferované měřítko inflace Fedu, na který v pátek navážou data z trhu práce neboli payrolls. V Evropě budou hrát prim zářijová inflační čísla a vystoupení řady centrálních bankéřů v čele s Ch. Lagardeovou nebo odcházející I. Schnabelovou.