Brusel (zpravodaj ČTK) - Ministři financí Evropské unie pod vedením unijního prezidenta Hermana Van Rompuye budou v pátek v Bruselu jednat o krizi, která v současnosti otřásá eurozónou i celou EU. Takzvaná operační skupina, jejíž sestavení odsouhlasili v březnu lídři členských států, se sice původně měla zabývat návrhy na změnu unijních rozpočtových a hospodářských pravidel, pod tlakem posledních událostí se pořad jednání ale nejspíš změní.
Německo v úterý překvapivě vyhlásilo zákaz spekulování na pokles některých akcií či vládních dluhopisů. Německá kancléřka Angela Merkelová a německý ministr financí Wolfgang Schäuble ovšem tento krok nekonzultovali s vládami ostatních unijních zemí, které Němce zatím nechtějí následovat, což jen posiluje nedůvěru k euru a k celé Evropské unii na finančních trzích.
Jednostranný krok Německa by se měl nakonec stát hlavním tématem jednání v Bruselu, s původním tématem, kterým bylo posilování hospodářské spolupráce, navíc velmi úzce souvisí. Rozhodnutí Berlína prohlubuje rozpory mezi jednotlivými státy EU a ukazuje, že dluhová krize v unii, jež se nejsilněji projevila v bankrotujícím Řecku, je ve skutečnosti horší, než se v současnosti zdá. "Němci se cítí totálně izolováni a nepochopeni. Propast mezi členskými státy EU by mohla postoj Německa k unii ještě více vyhrotit a Němci by se mohli ponořit do sebe," uvedla v deníku Financial Times Katinka Baryshová z londýnského think tanku CER (Centre for European Reform).
Merkelová podle expertů k jednostrannému kroku přistoupila kvůli tomu, aby uklidnila vlastní poslance a obyvatele, že podobná krize už se nebude opakovat. Německo totiž nese největší náklady spojené se záchranou Řecka a případně i dalších jihoevropských zemí, které by mohly dluhy rovněž přivést až na pokraj bankrotu.
EU před nedávnem odsouhlasila finanční pomoc ve výši 750 miliard eur pro případ, že se řecká krize rozšíří i do dalších zemí, především do Španělska a Portugalska. Celkem 440 miliard eur má přispět eurozóna, 250 miliard eur Mezinárodní měnový fond a 60 miliard eur má plynout z rezervy unijního rozpočtu. Němci se ovšem na tomto příspěvku mají podílet celkem 123 miliardami eur, tedy zdaleka nejvyšší částkou ze všech. Stejný scénář se přitom odehrál i v případě pomoci Řecku ve výši 110 miliard eur, kde nejvyšší zátěž opět nesli Němci.
S rostoucí nespokojeností daňových poplatníků v Německu, roste i nepochopení mezi Berlínem, Paříží a dalšími evropskými vládami. "Německo redukuje problémy eurozóny jen na špatnou rozpočtovou disciplínu a útoky spekulantů, mnoho profesionálních ekonomů ovšem věří, že problémy jsou výsledkem vnitřních nerovnováh, které se vymknuly kontrole," píše dnešní vydání deníku Financial Times Deutschland.
Právě s odstraněním nerovnováhy mezi jednotlivými členskými zeměmi eurozóny a EU by měla pomoci Van Rompuyova skupina. Lídři členských států od ní očekávají, že by se jí mohlo podařit dohodnout na nutných změnách unijní hospodářské politiky. Evropská komise před dvěma týdny první úpravy již nastínila, přičemž největší diskusi vyvolal návrh na posuzování státních rozpočtů na úrovni EU ještě před hlasováním v národních parlamentech. Ten by měl začít platit již od příštího roku.
Unijní šéfové pokladen by se měli rozhodnout i jakým způsobem změny prosadit, zda změnit smlouvy EU, což je velmi zdlouhavý proces, nebo nalézt jiný a rychlejší způsob. Podle informací ČTK je možné, že pro tento případ unie žádnou konkrétní legislativu ani nebude muset přijmout. Lisabonská smlouva totiž obsahuje dva články, které o hovoří o posílené hospodářské spolupráci. Možná by tak stačilo jen rozhodnutí summitu EU, které je v podstatě právně závazné.