(ČTK) - Pokud v Česku po volbách vznikne stabilní, silná vláda, tak nemůže jít jinou cestou než prolomit územní limity těžby uhlí. Navrhuje to aktualizovaná energetická koncepce, kterou by měl nový kabinet schvalovat v září. Na kongresu těžařů a zpracovatelů uhlí IQmining.CZ v Plzni to řekl ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský. Podle něj ale nikdo z šéfů všech tří stran, které by měly sestavit novou vládu, zatím podle svých předvolebních prohlášení nechce těžební limity prolomit.
"Jsem ale přesvědčen, že přes to nejede vlak a ten správný čas je právě teď," dodal ministr. Podle něj u každé nové vlády bývá pravidlem, že ty nepopulární kroky dělá na začátku. Podle předsedy Českého báňského úřadu Iva Pěgřímka i diskutujících dal současný ministr najevo "prohornický princip". Zároveň od účastníků konference zaznělo, že díky volebnímu neúspěchu zelených by se mohlo "změnit klima".
Ministr považuje za jeden z nejcennějších dokumentů současné vlády připravenou energetickou koncepci státu, na níž by od doby, kdy ji loni v říjnu předložil, nic neměnil. Podle něj byla dostatečně prodiskutovaná i s nevládními organizacemi. Navíc je provázána se surovinovou politikou a koncepcí ochrany klimatu; všechny tyto tři dokumenty by se měly schválit letos v září. I když koncepce platí do roku 2050, obsahuje povinnost ji každých pět let aktualizovat podle po vývoje znalostí. "Zdůrazňuje výzkum a vývoj v oblasti energetiky," dodal.
O prolomení limitů je v koncepci jedna doporučující věta a dodatek, že by se uhlí z nových dobývacích prostorů využívalo jen pro teplárenství, které zásobuje v ČR teplem tři miliony domácností. "Není tam ale napsáno, jak se to zajistí, protože to je skutečně změna legislativy," dodal ministr. Teplárenství podle něj vykazuje, že bude v roce 2012 až 2015 bez zdrojů. Proto je to tak alarmující, dodal.
Podle Pěgřímka má letošní konference motto Hornictví v prostředí EU. "Máme se čím pochlubit. Úroveň českého hnědouhelného lomového hornictví, které pokrývá velkou část energetiky, je na velmi vysoké technické i organizační úrovni, například při srovnání Německo versus Česko, a často není důvod na tom něco měnit," řekl. Podle Pěgřímka například zahlazování následků po těžbě by se mohly dávat v EU jako ukázkové případy. Vznikají nám tady sportoviště a golfová i jiná hřiště a tratě dostihy, dodal.
Rychlost rekultivace je dostatečná a podle Pěgřímka není v ČR závazek, nerekultivovaného území po odeznění těžby. "Nedovolili bychom si, aby nebyly (rekultivace) dotahovány do konce," dodal. Občas se projeví nějaká změna původního záměru, která je vždy ku prospěchu, protože do ní zasahují obce a občané a municipality, které jsou rády, že se takové "líbivé věci, které jim přitáhnou turisty", dělají.
Výše odvodů z těžby ložiska v majetku státu, z vytěženého nerostu i z rozlohy dobývacího prostoru, je podle ministra dostatečné. "Vidíme kolem sebe, že ty rekultivace jsou dostatečné," dodal.
Limity těžby vyhlásila vláda v roce 1991. Zaručily tehdy městům a obcím na severu Čech, pod kterými leží uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány. Prolomení limitů by zasáhlo Mostecko, znamenalo by likvidaci Horního Jiřetína a sousedních Černic.