(ČTK) - Stát letos musí seškrtat výdaje o dalších deset miliard korun, aby udržel schodek rozpočtu do 5,3 procenta hrubého domácího produktu. To je prioritou vládního hospodaření pro letošní rok, řekl ministr financí Eduard Janota v dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Strany vznikající koalice ODS, TOP 09 a Věci Veřejné navrhují snížení platů ústavních činitelů včetně soudců zhruba o pět procent. To by podle Janoty mohlo znamenat úsporu 7,5 miliardy korun.
V zájmu dodržení finanční disciplíny je nyní nutné v rozpočtu škrtat více než pět procent, řekl Janota. Podle něj je nutný stop stav investic, a to i už těch zahájených. Jako příklad pro možné zastavení zmínil projekty domácího vězení, datových schránek a státní pokladny. Sám by dal přednost diferencovanému přístupu seškrtání nákladů před plošnými, ale není si jistý, zda to bude průchozí.
Ministerstvo financí podle něj přichystalo transparentní systém opatření pro udržení schodku rozpočtu. Konkrétní opatření by měl ale zveřejnit nový ministr.
Vyjednavači rodící se koalice David Vodrážka (ODS), Petr Gazdík (TOP 09) a Vít Bárta (Věci Veřejné) se v dnešním pořadu České televize shodli, že by vláda mohla snížit platy ústavních činitelů o pět procent. "Snížení platů o jedno procento činí řádově 1,5 miliardy korun," řekl Janota.
Zástupci ODS, TOP 09 a Věcí Veřejných také připustili, že by se počet státních zaměstnanců v rámci úspor mohl snížit o deset procent. Podle ministra financí je to reálné, ale jejich agendu by musely převzít jiné subjekty, včetně soukromých.
Rozpočet České republiky na letošní rok počítá s příjmy zhruba 1,022 bilionu a výdaji 1,185 bilionu korun. Loni rozpočet skončil v rekordním deficitu 192,4 miliardy korun. Poslanecká sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 162,7 miliardy korun, což odpovídá podílu 5,3 procenta na HDP. Schodek by ale mohlo zvýšit například vydání povodňových dluhopisů za tři miliardy korun. Ministerstva musela také na začátku roku oželet zhruba pět miliard korun, které plánovala letos utratit.
Takzvaný konvergenční program počítá s podílem deficitu na HDP 4,8 procenta pro příští rok a 4,2 procenta pro rok 2012. V roce 2013 by se země měla vrátit pod tříprocentní hranici, jež vyžaduje Evropská unie.
Pro udržení deficitu na 4,8 procenta HDP musí Česko v příštím roce ušetřit zhruba 62 miliard korun. Podle Janoty se ale tuto částku nepodaří ušetřit pouze na výdajích. "Byl bych rád, kdyby se ze dvou třetin podařilo deficit zlepšit snižováním výdajů a z jedné třetiny navyšováním daní," řekl ministr. Ke zvyšování příjmů státu by podle Janoty přispěla například opatření v oblasti nepřímých daní, zvýšení snížené desetiprocentní sazby DPH na 12 procent či zdaňování dividend.
"Nejsem proti smysluplnému zvyšování daní. Jestli se ale bude více škrtat nebo se budou více zvyšovat daně, to bych už nechal na svém nástupci," dodal Janota. Zvyšování přímých daní by podle něho nebylo vhodným řešením.
Podle místopředsedy ODS Davida Vodrážky by prioritou snižování deficitu mělo být především hledání úspor, určité zvyšování nepřímých daní ale nevyloučil. "Neumím si však představit zvyšování daní přímých," uvedl.
"V případě, že se nenajde dostatek úspor na straně výdajů, budeme muset přistoupit k drobnému zvyšování daní. Také ale preferujeme zvyšování daní nepřímých," doplnil Gazdík z TOP 09.
"Zásadně odmítáme zvýšení dolní sazby DPH z deseti na 12 procent tak, jak akceptovali představitelé ODS, TOP 09 a VV," reagoval na dnešní debatu v ČT místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. "ODS, TOP 09 a VV na jedné straně podporují princip zvyšování nepřímých daní, který dopadne primárně na nízkopříjmové a středněpříjmové skupiny obyvatel, aniž by na druhé straně zvyšovaly daně přímé pro vysokopříjmové skupiny obyvatel."
Janota také uvedl, že u reformy penzijního systému by se přiklonil ke druhé, menšinové variantě vypracované expertním sborem ministra financí a ministra práce a sociálních věcí. Ta počítá s odvodem tří procent platu na individuální penzijní účet, ale nepovinně a nad rámec 23 procent. Každému, kdo by si dobrovolně ukládal, by stát přidal další tři procenta. "Tato varianta je finančně náročnější ale schůdnější," uvedl Janota.
Podle první, většinové varianty by lidé do čtyřiceti let místo současných 28 procent z hrubé mzdy odváděli státu pouze 20 procent. Další tři procenta by si posílali na individuální penzijní účet. Tento návrh by ovšem vedl k výpadku v rozpočtu, který by překračoval 50 miliard korun, což Janota považuje za problematické.