Recese a následné velmi pomalé oživování ekonomického růstu zamotaly hlavu nejednomu podnikateli či jednotlivci, který se ocitl v tíživé finanční situaci a jen velmi těžko sháněli potřebné půjčky. S financováním si ani v tomto napjatém období překvapivě naopak nemuseli lámat hlavu poskytovatelé úvěrů, jejichž podnikání stojí (minimálně) na hranici morálního kodexu – „lichváři“. Vyplývá to z nové studie dvou amerických občanských organizací: National People's Action a Public Accountability Initiative. Podle publikovaných závěrů se totiž tito „věřitelé poslední instance“ těší tiché podpory největších světových bank - jmenovány jsou například banky , a Chase či .
Poskytovatelé velmi krátkodobých úvěrů často sloužících jen pro krytí nezbytných výdajů před další výplatou ("payday lenders") zažili v uplynulých letech velký boom, který v minulém roce vynesl objem půjčených prostředků na více než 22 tisících prodejních místech na 30 miliard dolarů. Většinou se přitom jedná o půjčky nepřesahující výrazněji 400 dolarů. Poplatky za poskytnutí takovéhoto několika- denního/týdenního úvěru podle studie dosahují 15-18 dolarů za půjčenou stodolarovku. Při průměrném využití služeb těchto společností jednou osobou 9krát do roka a výši půjčky 300 USD dosahuje celková roční úroková sazba v průměru 455 procent!
Úrokové sazby výrazně nad běžnými tržními sazbami, které většinou nutí dlužníky uchylovat se k dalším a dalším půjčkám s ještě vyšším úročením, které je nezřídka dovedou až (k osobnímu) bankrotu, zajistily těmto institucím velmi nelichotivou pověst. Zmiňovaná studie přesto na základě dostupných informací regulátorů (SEC a UCC) odhaduje, že velké banky z Wall Street nejen neodmítly financování těmto firmám, ale půjčily jim až 3 miliardy dolarů.
Důvodem měla být především vlastní ziskovost velkých bank, které si jen za poslední rok na úrocích z úvěrů „lichvářům“ přišly skoro na 70 milionů dolarů. Nejvíce prostředků podle studie NPA a PAI zmíněným subjektům poskytla americká banka , další financování dodaly , , US Bank či Wachovia (schéma financování viz obrázek). Jiné banky naopak finanční operace s úvěrovými společnostmi odmítly kvůli „obavám o vlastní reputaci“, píše se ve studii napsané Kevinem Connorem a Matthewem Skomarovskym.
Schéma finančního a personálního propojení mezi "payday lenders" a velkými bankami
Lví podíl na rozvoji podnikání nazývaného jako „payday lending“ studie připisuje bance , která měla údajně skrze úvěrové linky podporovat firmy jako Advance America a Cash Advance Center. Mluvčí dotčené banky k obvinění řekl: „Společnost je velmi selektivní, ale nevytváří bariery pro nové žadatele o úvěry.“ podle něj přesto poskytovatele „drahých“ úvěrů před přiklepnutím financování podrobuje hlubšímu zkoumání.
Studie občanských sdružení však upozorňuje i na silné personální vazby mezi „lichváři“ a Wall Street. „Dva vysoko postavení představitelé banky Bears Stearns pomohli k vzestupu společnosti Dollar Financial, a když potom šla společnost na burzu seděli v jejím představenstvu dva vysocí činitelé ,“ uvedli Conner a Skomarovsky. Následně vyjmenovali další personální propojení mezi podobně zaměřenou firmou Advance America a bankami , a .
“Velké banky, které si půjčují od americké centrální banky za úrokové sazby blízké nule nakonec nejsou příliš vzdáleny od „payday lenders“, kteří půjčují tyto peníze za 500procetní úrok,“ shrnuje závěr z popsaných poznatků studie National People's Action a Public Accountability Initiative.
(Zdroj: studie The Predators’ Creditors: How the Biggest Banks are Bankrolling the Payday Loan Industry, WSJ, LittleSis Blog)