Některé z největších britských bank, jako je a Standard Chartered, požadují zmírnění kapitálových požadavků. Varují, že pokud budou nuceny splňovat podmínky stanovené zářijovým konsensem Basilejského výboru, který je označován jako Basel III, dojde k výraznému zbrždění světového obchodu.
Banka , která je jedním z největších hráčů na trhu finančních obchodů, minulý týden uvedla, že kvůli vysokým požadavkům Basel III není schopna do budoucna odhadnout úroveň svých kapitálových ukazatelů, přičemž nastavení pravidel v oblasti podpory mezinárodních obchodních transakcí (trade finance), jedné z klíčových činností banky, označila za nespravedlivé.
Finanční ředitel Flint řekl pro deník Finantial Times, že „by bylo předčasné spekulovat o dopadu Basel III“. Nicméně většina bank začíná podrobně hodnotit, jak se nová nařízení, která mimo jiné zahrnují vyšší zohlednění rizik a zúžení definice jádrového kapitálu, projeví na jejich finančních výkazech. Regulátoři podle Flinta stále čelí tlaku velkých bankovních domů, které požadují přehodnocení nově nastavených pravidel.
Šéf transakčního bankovnictví britské Standard Chartered Karen Fawcett minulý měsíc prohlásil: „Kapitálová nařízení, pokud zůstanou na své současné úrovni, mohou vyústit v 2% propad globálního obchodu a pokles světového HDP o půl procenta.“ Svůj nesouhlas s úrovní kapitálových požadavků vyjádřil i výkonný ředitel Stephen Hester nebo výkonný ředitel Raiffeisen International Herbert Stepic, podle něhož může Basel III spolu s bankovními daněmi ohrozit růst ekonomik střední a východní Evropy. Pravidla Basel III, která mají být postupně zaváděna do roku 2019, by nutila banky držet až pětkrát větší objem kapitálu ke krytí obchodování na finančních trzích, než tomu bylo doposud.
Zcela opačný názor prezentuje britský bankovní regulátor – guvernér britské centrální banky Bank of England Mervyn King nedávno uvedl, že likviditní a kapitálová pravidla Basell III nejsou dostatečně přísná na to, aby pomohla předejít další podobné krizi. King pronesl kritiku na hlavu velkých bank, které podle něj v roce 2008 „čekaly na zázrak“ a neuměly správně vyhodnotit míru rizik, která podstupují. Přísnější minimální požadavky jsou podle Kinga nutné především u , a , u nichž se předpokládá hypotéza „too big to fail“. Kritice se nevyhnuly ani americké banky, do nichž se opřela Sheila Bairová, předsedkyně Federálního úřadu pro pojištění vkladů (FDIC). „Pevně věřím, že pro klíčové finanční instituce budou zavedeny vyšší požadavky na kapitálovou přiměřenost,“ uvedla.
Nový soubor kapitálových požadavků Basel III, který schválili regulátoři 27 zemí, stanovuje, že poměr hmotného základního kapitálu (TCE, tj. celkový kapitál s odečtením prioritních akcií a nehmotných aktiv) na celkových aktivech pro největší banky by měl v roce 2019 dosáhnout 7 % z aktuálních 2 procent. Výbor nicméně uvedl, že o něco striktnější pravidla mohou být zavedena především u největších bank, jejichž bankrot by ohrozil stabilitu finančního systému. Švýcarská vláda již tento měsíc oznámila stanovení vyšších kapitálových požadavků pro dvě největší banky v zemi – a . Banky mají několik možností, jak se tvrdším pravidlům podřídit – mohou emitovat nové akcie, vyplácet menší část zisku v dividendách a především zpřísnit hodnocení kreditních rizik.
(Zdroj: CNBC, FT, Bloomberg)