Míra nezaměstnanosti v Německu klesla nejníže za 20 let, v eurozóně stagnace

Míra nezaměstnanosti v Německu v květnu podle předběžných a sezonně přepočtených údajů klesla na rovných sedm procent a dostala se tak nejníže od znovusjednocení země před 20 lety. V dubnu činila 7,1 procenta. Vlažnější než procentní změna je ale změna skutečného počtu nezaměstnaných. Zatímco očekáván byl pokles o 30 tisíc lidí, jejich počet poklesl jen o 8 tisíc. Bez práce tak v květnu zůstalo v Německu zhruba 2,97 milionu lidí. V dubnu v Německu nemělo práci asi 2,98 milionu lidí, loni v květnu téměř 3,25 milionu. Před rokem byla míra nezaměstnanosti na 7,7 procenta.

Vývoj nezaměstnanosti v Německu kontrastuje s vývoje v celé eurozóně. Míra nezaměstnanosti tam v dubnu zůstala na březnových 9,9 procenta. V celé Evropské unii se nicméně podíl lidí bez práce snížil na 9,4 procenta z 9,5 procenta v březnu. V unijních státech platících eurem byla před rokem na 10,2 procenta a v celé "sedmadvacítce" na 9,7 procenta.

V dubnu bylo v EU podle odhadu Eurostatu 22,5 milionu nezaměstnaných mužů a žen, z toho přibližně 15,5 milionu připadlo na eurozónu. Proti březnu množství nezaměstnaných kleslo v EU o 165 tisíc, na čemž se 115 tisíci podílela eurozóna. Proti dubnu loňského roku bylo letos ve stejném měsíci v EU bez práce o 702 tisíc lidí méně a v eurozóně o 457 tisíc osob méně.

S největší nezaměstnaností se již tradičně potýká Španělsko, kde dosahuje 20,7 procenta. Nejmenší má naopak Nizozemsko (4,2 procenta). V ČR je podle Eurostatu šestá nejnižší nezaměstnanost z 27 států EU, podle jeho metodiky 6,8 procenta. Méně už to kromě již zmíněného Nizozemska bylo jen v Rakousku, Lucembursku, Německu a na Maltě.

Martin Van Vliet z ING uvedl, že mezi státy ve středu eurozóny a těmi z jejího okraje panují velké rozdíly. "Evropská centrální banka bude dál zdůrazňovat, že v USA také mají velké rozdíly v míře nezaměstnanosti napříč zemí, avšak oni mají také mnohem větší pracovní mobilitu," uvedl s tím, že v eurozóně je tato mobilita proti USA velmi malá. "Kvůli tomu se veřejné finance v členských zemích eurozóny dostávají pod tlak, protože podpora v nezaměstnanosti musí být vyplácena lokálně," doplnil Van Vliet.

Příznivý údaj o německé nezaměstnanosti vystřídal ranní nepříznivé číslo o vývoji maloobchodních tržeb. Ty v Německu v dubnu vzrostly o 0,6 %, což byl růst mnohem slabší proti odhadům 1,8 %. Předchozí meziměsíční pokles za březen byl navíc sestupně revidován na -2,7 % z -2,1 %. V meziročním srovnání, které je tradičně mnohem kolísavější, maloobchodní tržby podle předběžných dat německého statistického úřadu reálně stouply o 3,6 procenta při očekávaném růstu o 1,5 %. Předchozí březnový meziroční pokles byl mírně negativně revidován na -3,6 % z -3,5 %.

Ekonomové předpokládají, že relativně nízká nezaměstnanost a solidní růst mezd do budoucna přispěje k dalšímu růstu spotřebitelských výdajů, a tedy i maloobchodních tržeb. V poslední době se však objevují i známky, že náladu spotřebitelů by mohla nepříznivě ovlivnit rostoucí inflace. „Příznivý vývoj na trhu práce bude hlavním motorem růstu spotřebitelských výdajů, na druhé straně výhled zatemňuje růst cen zejména u ropy a ropných produktů,“ uvedl ekonom Helaba banky ve Frankfurtu Stefan Mülze.

Podle průzkumu GfK v červnu důvěra spotřebitelů v Německu klesne třetí měsíc v řadě na základě růstu nákladů na energie a kvůli rostoucímu napětí spojenému s Řeckem.

(Zdroj: Bloomberg, čtk, DPA)