Když HN přišly s nápadem nechat prezidentské kandidáty vytvořit ppt prezentaci, výsledkem byla většinou dlouhá řada proklamací „jsem pro ..., jsem proti ...“. Od jednoho kandidáta ale přišla zajímavější prezentace jeho „snu“ o tom, kam by se ČR měla dlouhodobě ubírat: V principu na sever, směrem ke skandinávskému společensko-ekonomickému modelu.
Když jsem před lety navštívil Švédsko, největší překvapení neposkytla příroda, ale společnost. Lidé zdáli sami zdravící cizince, všeobecně panující ochota pomoci, apod. Rozdíl oproti nám a Švédům ale asi nejlépe vystihuje chování na dálnici. Zatímco u nás máme dost pirátů, na severu i seberychleji jedoucí auto okamžitě zpomaluje a uvolňuje cestu, když se potřebujete zařadit do rychlého pruhu. Kdysi jsem slyšel o tom, jak IKEA v Rusku „musela“ pro rozvoj svého podnikání přejít na místní specifické zvyky. Když se o tom prý její zakladatel dozvěděl, rozplakal se. Mám takovou teorii, že vysokou férovost a pospolitost v severských zemích „vybudovaly“ kruté zimy, hapruje mi tam ale to Rusko.
Úvahy o tom, jak bychom se mohli stát „skandinávskou“ ekonomikou, podle mého v naprosté většině případů ignorují to, že severský ekonomický model je jen třešničkou na dortu a odměnou za férový a pospolitý společenský základ. Ekonomické inženýrství modelující českou Skandinávii připomínají snahy různých kutilů o Lambo končící plechovou „Diablo“ kastlí a motorem z Favorita. Myšlenkové pokusy o napasování severského redistribučního systému na naši realitu ignorují podstatu věci a jako takové jsou, minimálně v této fázi, vysoce kontraproduktivní:
Zvýšíme daně, abychom zvýšili rozsah kvalitních služeb poskytovaných státem? Výsledkem bude jen více peněz v penězovodech na předražené a nesmyslné státní zakázky. Osekáme nepotřebné výdaje a zvýšíme výdaje ve školství, zdravotnictví, apod.? Výsledkem bude pravý opak – pokles financí v oblastech, kde jsou potřeba nejvíce, kde ale není síť jánabráchů. V současné situaci je tak snění o posunu ke Skandinávii asi tak stejně realistické, jako pohádky o tom, že nás nyní nejvíce tíží vládní úspory a korupce s kmotrovstvím jsou již dávno vyřešeným tématem.
Uvedené lze demonstrovat i graficky. Následující mapka od Transparency International ukazuje vnímanou míru korupce v jednotlivých evropských zemích. Podívejme se na barevný kontrast mezi námi a severem. Je to právě tento kontrast a ne formální nastavení penězotoků ve společnosti, co nás od skandinávského modelu dělí nejvíce.
Dnešní článek neměl být jedním z řady „jak je u nás zle a všude jinde dobře“, protože tak to není. A už vůbec nenaznačuji, že je pro nás jiný kapitalismus lepší než ten skandinávský – dobře fungovat se současným nastavením nebude žádný. Můžeme se s tím vypořádat přímo, nebo po švejkovsku. Jednu kreativní metodu jsme konec konců už vymysleli a můžeme ji aplikovat i zde: Vezměme indexy vnímané korupce ve Švédsku, Finsku, Norsku a Dánsku. Jejich součtem odvodíme odpovídající míru korupce ve skandinávských zemích. Zjistíme pak, že míra korupce na severu je vlastně mnohem vyšší než u nás, tudíž „No problemo“!
Pozn.: Jiří Soustružník je aktivní investor a témata, o nichž píše, mohou souviset s jeho investicemi. Jeho sloupky nejsou poskytovány jako investiční doporučení. Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.