Rosatom: Odvoláním Temelína by se ČR vzdala příležitosti k růstu. Efekt projektu na HDP by byl 600 mld. Kč

Pokud by se energetická společnost ČEZ rozhodla zrušit svůj záměr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín, česká ekonomika by přišla o příležitost k posílení hospodářského růstu. V rozhovoru s ČTK to na okraj zasedání Světového jaderného sdružení řekl Kirill Komarov, náměstek generálního ředitele ruské společnosti Rosatom. Dvě dceřiné firmy této společnosti jsou součástí česko-ruského Konsorcia MIR.1200, jež se o dostavbu Temelína uchází. Podle Komarova nelze rozhodovat o stavbě elektrárny, která bude v provozu 60 let, pouze na základě současných cen elektřiny, ale je třeba celou situaci vnímat komplexně. 

"Snažit se zhodnotit efektivitu projektu a jeho návratnost podle současných cen nemá smysl," řekl Komarov. "Lidé stále mluví o současných cenách elektřiny, ale tady mluvíme o projektu, který bude fungovat po 60 let. A dnes lze jen těžko odhadnout, jaké budou ceny za 60 let," dodal.
Komarov také zdůraznil, že vzhledem k očekávanému vysokému podílu českých podniků na dostavbě jihočeské elektrárny by odvolání projektu znamenalo ránu pro český průmysl. "Jakékoli rozhodnutí o stavbě jaderné elektrárny neznamená jen rozhodnutí o výrobě elektřiny, ale i o tom, jak to ovlivní vývoj ekonomiky celé země, jejího průmyslu. Máme k dispozici analýzu, podle níž by realizace nabídky Konsorcia MIR.1200 vytvořila 10.000 pracovních míst v České republice. Multiplikační efekt na českou ekonomiku by byl v rozsahu 600 miliard korun," řekl. 

Konsorcium MIR.1200 slibuje, že české firmy získají přes 70 procent hodnoty zakázky. Vysokou účast českých podniků na dostavbě Temelína přislíbil i konkurent konsorcia v tendru, americko-japonská společnost Westinghouse. 

Komarov také uvedl, že ho netěší rozhodnutí ČEZ nejméně o rok odložit konečné rozhodnutí o dostavbě elektrárny, které podle původních plánů mělo padnout letos na podzim. "Rozumíme ale důvodům tohoto rozhodnutí a respektujeme tuto pozici ČEZ," podotkl představitel Rosatomu. Zároveň přiznal, že odklad bude pro Rosatom znamenat dodatečné náklady, z celkového pohledu na přípravu zakázky to ale nebude zásadní částka. 

Komarov dále vyjádřil naději, že říjnové předčasné volby by mohly přispět k urychlení rozhodnutí polostátního podniku ČEZ. Naděje přitom představitel Rosatomu nespojuje s žádnou konkrétní stranou, ale spíš s obecným souhlasem českých politiků s rozvojem jaderné energetiky. "Tak velký projekt jako dostavba Temelína může být úspěšný jen tehdy, pokud ho lidé podporují. A v zemi není žádná silná politická strana, která by byla proti jaderné energetice," řekl. 

Uchazeči o dostavbu Temelína nyní jednají s ČEZ o upřesnění svých nabídek. Komarov řekl, že Konsorcium MIR.1200 v této fázi nediskutuje o možnostech financování elektrárny. "Je pouze na rozhodnutí ČEZ, jestli to budou chtít nadnést," prohlásil. Podotkl nicméně, že Rosatom má zkušenosti s různými modely financování z dalších zemí, když například v Indii značnou část konstrukčních nákladů pokrývá mezistátní půjčka a v Turecku je Rosatom přímo investorem jaderné elektrárny. 

Náklady na stavbu třetího a čtvrtého bloku Temelína se odhadují na 200 miliard až 300 miliard korun. Dostavba elektrárny by měla více než zdvojnásobit její výkon, který nyní činí 2000 megawattů. 

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v srpnu oznámil, že rozhodnutí o dostavbě padne na konci roku 2014 nebo v roce 2015. ČEZ čeká na schválení státní energetické koncepce a na výsledek jednání o garantovaných výkupních cenách z nových bloků Temelína. Pokud se ČEZ rozhodne elektrárnu stavět, měla by podle původního plánu být spuštěna v roce 2025. Nové bloky by měly elektřinu vyrábět 60 let.