Míra nezaměstnanosti v řecké ekonomice znovu vystoupala na rekord, průmysl vykázal meziroční propad. Primární rozpočet řecké vlády za tři čtvrtletí vykázal primární přebytek a ta opakuje, že na úrovni celého roku dostojí svým závazkům. Taková je čerstvá sada dat z řecké ekonomiky.
Míra nezaměstnanosti za července vystoupala na 27,6 procenta a vyrovnala ta dosavadní rekord z letošního května. Dle konsensu Bloomberg byl očekáván růst až na 28,0 %. Níž byla naopak revidována míra nezaměstnanosti za červen a to na 27,5 % z 27,9 %. Statistický úřad uvedl, že vysoká nezaměstnanost odráží vleklý hospodářský propad země v důsledku dluhové krize a vynucených úsporných opatření vlády. Ve srovnání s průměrem v eurozóně je nezaměstnanost v Řecku dvojnásobná. V srpnu míra nezaměstnanosti v eurozóně činila 12 procent. Údaj z trhu práce dnes doplnil také srpnový vývoj průmyslové výroby. Ta zmírnila meziroční pokles na -7,2 % po červencových -8,1 %.
Řecko se nachází v hospodářské recesi už šestým rokem. Vláda ale minulý měsíc předpověděla, že ekonomika ve druhém čtvrtletí poprvé od začátku dluhové krize zaznamenala mezičtvrtletní nárůst.
Ministerstvo financí dnes uvedlo, že primární rozpočet ústřední řecké vlády vykázal za první tři čtvrtletí přebytek 2,6 miliardy eur. Dle náměstka řeckého ministra financí Christose Staikurase vláda hodlá dosáhnout přebytku i v celém letošním roce, což by jí umožnilo žádat od mezinárodních věřitelů další dluhové úlevy.
Primární ústřední rozpočet nezahrnuje regionální a místní samosprávy, systém důchodového a sociálního zabezpečení a náklady na obsluhu dluhu. Bez zahrnutí mimořádných příjmů od evropských centrálních bank přebytek činil 1,1 miliardy eur. Vláda předpokládá, že za celý rok vykáže přebytek primárního rozpočtu ve výši 0,2 procenta hrubého domácího produktu.
Dnešní údaje však poskytují pouze přibližný údaj o tom, v jakém stavu se řecké finance nacházejí. Nejsou totiž přímo srovnatelné s cíli stanovenými v rámci záchranného úvěru, protože nezahrnují rozpočty místních samospráv a penzijních fondů.
Řecko zaznamenává výrazné zlepšení rozpočtové bilance už od začátku roku, zejména díky razantnímu snížení výdajů a investic, čímž vláda kompenzuje pokles příjmů z daní vyvolaný přetrvávající ekonomickou recesí. Loni primární rozpočet Řecka vykázal schodek 3,5 miliardy eur.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji bankrotu a muselo požádat o pomoc EU a Mezinárodní měnový fond. Úvěr 110 miliard eur ale problémy země nevyřešil a Řecko muselo dostat druhý záchranný balík v objemu 130 miliard eur. Výměnou za pomoc Atény zavádějí masivní výdajové škrty, snižují důchody a mzdy a opakovaně zvyšují daně, což sráží ekonomiku a vyvolává protesty obyvatel.
(Zdroj: Reuters, čtk, Bloomberg)