Polské ministerstvo práce přišlo s draftem penzijní reformy. Spustit ji chce na konci ledna roku 2014, na začátku února sebere ze stávajících soukromých fondů do státního fondu přes polovinu aktiv. Jejich zrušení sníží státní zadlužení o více jak 9 % HDP. Fondy mají absolutní většinu zdrojů směrovat do akcií a jen malý, pozvolna narůstající podíl, budou moci směrovat do zahraničí. Kontury plánu přinášejí agentury Bloomberg i Reuters i polská média. Informace o záměru reformy přišly prvně v úvodu září. Ministr financí Jacek Rostowski uvedl, že země další "další zásahy do soukromého penzijního spotření v termínu do voleb v roce 2015 neplánuje".
Draft ministerstva ukazuje, že Polsko by chtělo reformu uzákonit s platností k 31. lednu 2014 a ke 3. únoru 2014 odčerpat z nynějších soukromých penzijních fondů do státem garantovaného pilíře přes 51,5 procenta čistých aktiv. Krok má pomoci snížit státní zadlužení o 9,2 % hrubého domácího produktu.
Draft zákona uvádí, že pro roky 2014 až 2017 má díky penzijní reformě dojít na snížení roční výpůjční potřeby státu o 20 až 25 miliard zlotých. Draft dále vypočítává pozitivní přínos reformy soukromé části penzijního systému vůči státnímu penzijnímu fondu na 15,38 miliardy PLN v roce 2014, 7,97 mld. PLN v roce 2015, 8,69 mld. PLN v roce 2016 a 6,82 mld. PLN v roce 2017 s tím, že kalkulace jsou provedeny na základě podkladů ve státním rozpočtu pro rok 2014. Vláda získá penzijní reformou více prostoru pro vládní výdaje – před volbami v roce 2015…
Jak toho chce Polsko dosáhnout, ukazují priority při převádění oněch 51,5 % aktiv penzijních fondů pod státní systém. Na první pozici budou státní dluhopisy a poukázky – ty mají být následně zrušeny a dojde tak ke snížení zadlužení Polska. Na druhém místě jsou další vybrané dluhopisy, zajištěné ministerstvem financí. Následuje hotovost, bankovní a municipální cenné papíry. Nebudou přijímány žádné korporátní dluhopisy. Třináctka soukromých fondů, které dnes spravují aktiva v přepočtu za 94 miliard amerických dolarů od 16,2 milionu uživatelů, nebude pak od 4. února 2014 moci investovat aktiva do vládního dluhu.
Fondy mají po novu nejméně 75 aktiv směrovat do akcií. V průběhu nabíhání reformy v letech 2014 až 2016 jim přitom bude umožněno jen zvolna zvyšovat podíl investic do zahraničí – z 10 % v roce 2014 přes 20 % v roce 2015 na nejvýše 30 % v roce 2016. Nynějším limitem je 5 %, ale mějme na paměti novou strukturu aktiv… Fondy budou moci využívat některé deriváty k zajištění rizik. Které, o tom ale rozhodne samostatná regulace, která teprve bude nastavena.
“S nejméně 75 % aktiv v akciích se penzijní fondy de facto stanou fondy akciovými, bez ohledu na stáří a rizikový profil klientů. Jen velmi stěží pak půjde řídit rizika a tržní volatilitu, která je s akciemi spojena,“ reagoval Marcin Zoltek, manažer druhého největšího polského soukromého penzijního fondu PTE ve Varšavě s aktivy přesahujícími 20 miliad dolarů.
Návrh zákona počítá dále se snížením správních poplatků fondům z nynějších 3,5 % na 1,75 % z příspěvků. Nově má dojít na snížení zdanění v „novém“ třetím dobrovolném pilíři penzijního systému na 10% pevnou sazbu daně ve srovnání s daní z příjmů se sazbami 18 % a 32 %.
Plán téměř jistě dostane Polsko do konfliktu s Evropskou unií a zcela jistě s vlastníky soukromých penzijních fondů, včetně NV, SE, MetLife Inc., Plc, SA, Assicurazioni S.p.A., Groep NV či Nordea Bank AB.
Šéf Henri de Castries avizoval „velmi agresívní právní přístup“. Polská komora penzijních fondů již kontaktovala šéfa Evropské komise Jose Manuela Barrosa s požadavkem, aby EK !velmi podrobně analyzovala“ plán a „přijala patřičné kroky“.
Polsko ale již reformu začlenilo do plánu rozpočtu pro rok 2014. Ten na tomto základě kalkuluje pokles schodku na 47,7 mld. PLN z 51,6 mld. PLN letos. Ratingová agentura Standard and Poor’s v září označila plán za „neutrální“ pro rating (Polsko doufalo ve zlepšení díky nižšímu zadlužení) a za „účetní překvapení“. Že na tomto základě svůj pohled na Polsko rozhodně nezlepší, deklarovaly i Moody’s a Fitch.
(Zdroj: Reuters, Bloomberg, PAP, , S&P)