Soukromé penzijní fondy v Polsku přijdou o státní dluhopisy za 121 miliard zlotých (asi 730 mld. Kč) a polská burza aspirující na nové regionální centrum o podporu pro další růst. „Varšavě nyní hrozí osud pražské burzy,“ shrnuje možné důsledky penzijní reformy šéf PTE, největšího fondu v zemi. Palec dolů vláda nedostala jen od většiny investičních bank, ale také od ratingových agentury, které navzdory poklesu zadlužení v důsledku zrušení státních dluhopisů držených soukromými fondy, nevidí důvod pro zvýšení ratingu země.
Hlavní rysy a oběti
Nejprve připomeňme ve středu představenou penzijní reformu vlády Donalda Tuska. Veškeré vládní dluhopisy budou vzaty z portfolií polských soukromých penzijních fondů a převedeny na fond státní, který je následně anuluje. Polský ministr financí Jacek Rostowski dnes uvedl, že vláda plánuje přesunout vládní dluhopisy na státní fond na konci prvního kvartálu, nebo začátku druhého kvartálu příštího roku. Další nákup dluhopisů polské vlády již nebude soukromým fondům umožněn.
„Na světě prakticky neexistuje jiné místo kromě Polska, kde by bylo penzijním fondům zakázáno investovat do státních dluhopisů,“ kroutí hlavou nad záměrem vlády Grzegorz Chlopek, šéf fondu PTE, který drží pozici lídra na trhu s asi 20% podílem (za ním mírně zaostává (3,92 GBP, -0,56%) a PZU). Mezi další provozovatele soukromých penzijních fondů v Polsku patří také Axa , (14,31 EUR, -2,12%) a (110,2 EUR, -0,81%).
z nezaujatějšího pohledu švýcarské investiční banky hodnotí návrh reformy za značně negativní pro sektor penzijních fondů v Polsku. „Okamžitě přijdou nejméně o 40 procent aktiv, která nyní spravují,“ komentují analytici banky reálný dopad odsátí dluhopisů za více než 120 miliard zlotých.
Účastníci soukromých penzijních fondů navíc dostanou podle návrhu polské vlády možnost během tří měsíců se rozhodnout, zda nechtějí raději přejít zpět do státního penzijního fondu. Což může pro soukromé fondy znamenat další ztráty stejně jaké novinka, podle níž mají na státní fond automaticky převést portfolia všech klientů, kterým bude do důchodu zbývat deset let.
„Sektoru nejspíš hrozí minimálního přílivu nových prostředků a s vysokou pravděpodobností také možný postupný, ale vytrvalý odliv prostředků, jenž bude záležet na rozhodnutí účastníků ohledně setrvání u soukromých penzijních fondů a na preferencích ohledně správy penzí u nové generace pracovní síly,“ vykresluje poreformní výhled .
Snížení dluhu, kterému nikdo netleská
Reforma penzijního systému přinese lepší podmínky pro důchodce a navíc sníží celkovou zadluženost země asi o 8 procent hrubého domácího produktu, komentoval návrh změn v polovině týdne ministr financí Jacek Rostowski. Žádná ze tří ratingových agentur však zatím oznámený krok nevidí jako důvod pro zlepšení hodnocení úvěrové pozice Polska, která zaostává za Českou republikou.
Nejpřímější bylo vyjádření agentury Standard & Poor’s, která označila vládní záměr převzít dluhopisy od soukromých penzijních fondů a zrušit je za pouhé „účetní cvičení“. Pouze diplomatičtější byla první reakce agentury Moody’s, podle níž reforma nijak významně nemění fundamentální pohled na schopnost země dostát svým dluhovým závazkům. Analytik Moody’s Jaime Reusche navíc odhadnul snížení dluhové zátěže země pouze na 7,4 procenta hrubého domácího produktu (Credit Suisse čeká asi 7,5 % HDP) na 49,9 procenta HDP.
V současnosti jsou ratingy Polska u všech tří hlavních ratingových agentur slabší, než má Česká republika, jejíž celkové zadlužení ke konci pololetí dosahovalo 47,8 procenta výkonu ekonomiky. U S&P je český rating o tři stupně nad polský, u Fitche o dva a u Moody’s o jeden stupěn.
Fakt, že polská vláda zruší 21 procent všech státních dluhopisů denominovaných v domácí měně, navíc podle dat ministerstva financí zvýší podíl v držení zahraničních investorů na 45 procent. Zahraniční investoři přitom častěji drží obligace jen za účelem spekulace, což může mít negativní dopad na volatilitu trhu. „Existuje zde riziko podkopání důvěry investorů“, upozorňuje agentura Moody’s.
Možný konec strmého rozmachu polské burzy
Reforma se podle návrhu vlády nemá přímo dotknout akciových portfolií soukromých penzijních fondů, jejichž objem ke konci července hodnotou odpovídal 111,3 miliardy zlotých, tedy asi 6,9 procenta hrubého domácího produktu Polska. Účastnicí trhu přesto varují, že nic už nemusí být jako dřív.
„Rozhodnutí vlády odebírat soukromým fondům aktiva klientů, kterým zbývá do penze méně než 10 let, bude znamenat, že fondy budou čistými prodejci akcií již od příštího roku,“ upozornil Grzegorz Chlopek, šéf fondu PTE. Podobný komentář měli již hned ve středu analytici .
Plány vlády podle něho přinesou varšavské burze „těžké časy“, protože omezí roli dosud výrazných domácích institucionálních hráčů. „Příliv investorů bude omezený a bude mnohem obtížnější uspět s primárními úpisy akcií,“ varoval Chlopek.
Právě schopnost Varšavy uvádět na trhu další a další akcie i v době krize přitom byla burziány obdivována, přilákala do země vlivné investiční banky a dostala burzu do pozice jednoho z nejvlivnějších hráčů v regionu. V posledních měsících se dokonce hovoří o možnosti spojení varšavské burzy s Vídní, pod kterou spadá i pražská burza.
„Polské penzijní fondy generují asi 45-50 procent free floatu v rámci indexu WIG ,“ dokresluje obrázek trhu a také říká, že výrazné omezení těchto hráčů může vyvinout citelný tlak na celý polský trh. Polské akcie tak včera i předevčírem silně padaly (včera až -6 %). Pátek ale přinesl umazání části ztrát. „Podivná reakce trhu na chystané změny v penzijním systému už se stabilizovala,“ řekl k dnešnímu 2% růstu polského trhu ministr financí Jacek Rostowski.
(Zdroj: , PAP, Bloomberg, , , S&P , Moody’s)