Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou je ekonomické i politické povahy. Rusko zaplatilo cenu za to, aby se Ukrajina neobrátila směrem na západ a nabídlo Ukrajině dohodu, kterou její prezident nemohl odmítnout. Otázkou přitom zůstává, zda vůbec kdy vážně uvažoval o tom, že by posílil vazby s EU. Celá věc je obecně považována za mistrovský tah od Putina a velkou úlevu pro Janukovyče. Ukrajina je již řadu let závislá na pomoci od MMF, vážné chyby na straně ekonomické politiky ji dovedly až na pokraj defaultu. Program pomoci od MMF byl opakovaně aktivován a zase deaktivován tak, jak země plnila a nebo neplnila s ním spojené podmínky. Vyjednávání o posledním úvěru dokončena nebyla, protože Ukrajina odmítla dodatečné podmínky. Ruský úvěr poskytnutý této zemi znamená, že Ukrajina již s podmínkami MMF souhlasit nemusí. Tedy alespoň prozatím.
Dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem tak v první řadě podkopává pozici MMF. Když Japonsko v roce 1997 navrhovalo založení Asijského monetárního fondu, tento jeho návrh byl rychle zamítnut. AMF byl totiž vnímán jako konkurence MMF a panovaly obavy, že bude poskytovat úvěry za méně přísných podmínek. MMF ale později uznal, že jeho tehdejší požadavky byly příliš přísné a ze současného pohledu to hovoří pro vytvoření AMF. Obecně se ale také předpokládá, že MMF se ze svých chyb poučil a v Evropě byl vytvořen Evropský monetární fond ve formě tzv. European Financial Stability Fund a poté ve formě tzv. European Stability Mechanism (ESM). MMF přitom oba tyto programy kritizoval pro jejich příliš restriktivní přístup.
Není známo, za jakých podmínek poskytlo Ukrajině pomoc Rusko. Dá se ale rozumně předpokládat, že ekonomické podmínky nebyly žádné, pouze ty politické. Rusko tak jedná jako vysoce politizovaný MMF a umožňuje Ukrajině pokračovat v její katastrofální ekonomické politice. Je s podivem, že tak činí jeden z hlavních akcionářů MMF. Představme si, že by další země začaly poskytovat úvěry za mírných podmínek, které by umožnily pokračování špatné ekonomické politiky na straně dlužníků.
Následky pro Ukrajinu budou neblahé. Nadále uvidíme deficity, silné vládní intervence, úplatky a podobně. To bude dále podkopávat ukrajinskou ekonomiku a dříve či později budou třeba další peníze. Buď je Rusko poskytne, nebo se rozhodne dál v poskytování peněz nepokračovat. Pokud ano, budou s tím spojeny další politické podmínky a za čas peníze zase dojdou. Až už bude Rusko dostatečně unaveno, dojde k defaultu a ruské úvěry přestanou být spláceny. To bude znamenat úder pro Ukrajinu i Rusko. Šťastný konec tohoto příběhu nalézt nelze, protože obě země nyní popírají základní ekonomické principy.
Ukrajina dříve od Ruska kupovala ropu a plyn za ceny, které se blížily těm tržním. Domácí ceny ale byly drženy nízko, a to z obvyklých politických důvodů. MMF požadoval, aby s tím Ukrajina skončila a přestala ceny dotovat. Nyní bude Rusko Ukrajině prodávat ropu a plyn za ceny výrazně nižší, než jsou ceny tržní. Ukrajinské vládě se tak sice uleví, zvýší se ale její politická závislost na Rusku. Jeho vláda pak bude muset kompenzovat vývozce ropy a plynu. V době, kdy se trhy nacházejí pod tlakem, to je relativně jednoduché. Situace se změní ve chvíli, kdy ceny porostou. I zde je těžké si představit, že ruská vláda s tím bude pokračovat donekonečna. Až se začnou kumulovat ztráty, přestane s tím a Ukrajina spadne do hluboké krize.
Autorem je ekonom Charles Wyplosz.