Proč se (už) Rusko nebojí Západu?

Rusko získalo Ukrajinu prakticky bez jediného výstřelu. Celý poloostrov (včetně vojenského arzenálu) již patří Ruské federaci a ukrajinskou hřivnu nahrazuje rubl. Během jednoho měsíce byla přemalována mapa světa a Západ jen bezradně přihlíží ruské expanzi. Evropská unie společně s USA řeší zpřísnění sankcí proti Rusku, rozpadl se formát G-8, (nejenom) Německo přehodnocuje svoji zahraniční a energetickou politiku a čím dál více analytiků hovoří o exhumaci ducha studené války. A Rusko?

Prezident Putin se těší nejvyšší popularitě na posledních 5 let, Kreml hovoří o právu chránit ruské občany mimo své vlastní území a sankcemi postižení nejbližší prezidentovi spolupracovníci začínají dojednávat své obchody v Asii. Proč ztratila Evropa respekt při vyjednávání s Ruskem? A proč se Rusko nebojí sankcí uvalených Západem?

Odpověď je prozaická: peníze. Rusko má pocit, že veškeré vztahy se Západem jsou řešitelné prostřednictvím bankovních účtů. Ruští oligarchové vlastní nemovitosti po celé Evropě, jejich děti navštěvují prestižní britské a švýcarské školy a jejich bankovní účty jsou denominovány v eurech, librách a švýcarských francích. Znepřátelit si velký ruský trh, včetně jeho růstového potenciálu, nikdo nechce a Evropa tak ztrácí vyjednávací sílu a tvář respektovaného partnera. Z několika vyjádření ruských představitelů navíc vyplývá, že Rusko začíná vnímat Evropu, resp. EU, jako nesamostatnou entitu, která se v krizových situacích není schopna sama rozhodnout a pošilhává po americké radě a pomoci, což dále oslabuje pozici Evropy v očích ruských politiků.

Bývalý britský premiér Tony Blair radí v totalitním Kazachstánu jak zlepšit obraz této země na Západě. Nicolas Sarkozy vážně přemýšlel nad zřízením hedge fondu, který by financoval absolutistický Katar a bývalý německý ministerský předseda Gerhard Schroder řídí projekt Nord Stream, plynovod, jež staví ruská státní firma Gazprom. Toto všechno jsou signály, které dávají Rusku pocit, že finance vše vyřeší a současná reakce Západu na zabrání Krymu tento postoj Ruska utvrzuje.

Existuje navíc další vysvětlení pro „ruský postup“ na Ukrajině. Prezident Putin potřebuje neustálý přísun nových událostí, ve kterých je vylíčen jako vůdce a státník. Tím si upevňuje moc a částečně řeší vnitropolitické problémy své země. Projekt Euroasijské Unie, o které Vladimir Putin sní, je v mnoha ohledech podobný bývalému Sovětskému svazu. Pokud připomeneme Putinův výrok, že „největší tragédií 20. století byl rozpad Sovětského svazu“ a k tomuto prohlášení připojíme ztrátu respektu EU v očích ruských politiků, získáme lepší pochopení současného dění na Ukrajině i v Rusku. 

(Zdroj: Politico, Bloomberg)